1. Protož povstali-li jste s Kristem, vrchních věcí hledejte, kdež Kristus na pravici Boží sedí.
2. O svrchní věci pečujte, ne o zemské.
3. Nebo zemřeli jste, a život váš skryt jest s Kristem v Bohu.
4. Když se pak ukáže Kristus, život náš, tehdy i vy ukážete se s ním v slávě.
5. Protož mrtvěte údy své zemské, smilstvo, nečistotu, chlípnost, žádost zlou, i lakomství, jenž jest modlám sloužení.
6. Pro kteréžto věci přichází hněv Boží na syny zpurné.
7. V kterýchžto hříších i vy někdy chodili jste, když jste živi byli v nich.
8. Ale již nyní složtež i vy všecko to, hněv, prchlivost, zlobivost, zlořečení i mrzkomluvnost zapuďte od úst vašich.
9. Nelžete jedni na druhé, když jste svlékli s sebe starého člověka s skutky jeho,
10. A oblékli toho nového, obnovujícího se k známosti jasné, podle obrazu toho, jenž jej stvořil,
11. Kdežto není Řek a Žid, obřízka a neobřízka, cizozemec a Scýta, služebník a svobodný ale všecko a ve všech Kristus.
12. Protož oblectež se jako vyvolení Boží, svatí, a milí, v srdce lítostivé, v dobrotivost, nízké o sobě smýšlení, krotkost, trpělivost,
13. Snášejíce jeden druhého a odpouštějíce sobě vespolek, měl-li by kdo proti komu jakou žalobu; jako i Kristus odpustil vám, tak i vy.
14. Nadto pak nade všecko oblečeni buďte v lásku, kteráž jest svazek dokonalosti.
15. A pokoj Boží vítěziž v srdcích vašich, k němuž i povoláni jste v jedno tělo; a buďtež vděčni.
16. Slovo Kristovo přebývejž v vás bohatě se vší moudrostí; učíce a napomínajíce sebe vespolek Žalmy, a zpěvy, a písničkami duchovními, s milostí zpívajíce v srdci vašem Pánu.
17. A všecko, cožkoli činíte v slovu nebo v skutku, všecko čiňte ve jménu Pána Ježíše, díky činíce Bohu a Otci skrze něho.
18. Ženy poddány buďte mužům svým tak, jakž sluší, v Pánu.
19. Muži milujte ženy své, a nemějtež se přísně k nim.
20. Dítky poslouchejte rodičů ve všem; nebo to jest dobře libé Pánu.
21. Otcové nepopouzejte k hněvivosti dítek svých, aby sobě nezoufaly.
22. Služebníci poslušni buďte ve všem pánů svých tělesných, ne na oko toliko sloužíce, jako ti, jenž se usilují lidem líbiti, ale v sprostnosti srdce, bojíce se Boha.
23. A všecko, což byste koli činili, z té duše čiňte, jakožto Pánu, a ne lidem,
24. Vědouce, že ode Pána vzíti máte odplatu věčného dědictví; nebo Pánu Kristu sloužíte.
25. Kdož by pak nepravost páchal, odměnu své nepravosti vezme. A neníť přijímání osob u Boha.