Home / Czech / Czech BKR Bible / Web / Pøísloví

 

Pøísloví, Chapter 26

  
1. Jako sníh v létě, a jako déšť ve žni, tak nepřipadá na blázna čest.
  
2. Jako vrabec přenáší se, a vlaštovice létá, tak zlořečení bez příčiny nedojde.
  
3. Bič na koně, uzda na osla, a kyj na hřbet blázna.
  
4. Neodpovídej bláznu podlé bláznovství jeho, abys i ty jemu nebyl podobný.
  
5. Odpověz bláznu podlé bláznovství jeho, aby sám u sebe nebyl moudrý.
  
6. Jako by nohy osekal, bezpráví se dopouští ten, kdož svěřuje poselství bláznu.
  
7. Jakož nejednostejní jsou hnátové kulhavého, tak řeč v ústech bláznů.
  
8. Jako vložiti kámen do praku, tak jest, když kdo ctí blázna.
  
9. Trn, kterýž se dostává do rukou opilého, jest přísloví v ústech bláznů.
  
10. Veliký pán stvořil všecko, a dává odplatu bláznu, i odměnu přestupníkům.
  
11. Jakož pes navracuje se k vývratku svému, tak blázen opětuje bláznovství své.
  
12. Spatřil-li bys člověka, an jest moudrý sám u sebe, naděje o bláznu lepší jest než o takovém.
  
13. Říká lenoch: Lev lítý jest na cestě, lev jest v ulici.
  
14. Dvéře se obracejí na stežejích svých, a lenoch na lůži svém.
  
15. Schovává lenivý ruku svou za ňadra; těžko mu vztáhnouti ji k ústům svým.
  
16. Moudřejší jest lenivý u sebe sám, nežli sedm odpovídajících s soudem.
  
17. Psa za uši lapá, kdož odcházeje, hněvá se ne v své při.
  
18. Jako nesmyslný vypouští jiskry a šípy smrtelné,
  
19. Tak jest každý, kdož oklamává bližního, a říká: Zdaž jsem nežertoval?
  
20. Když není drev, hasne oheň; tak když nebude klevetníka, utichne svár.
  
21. Uhel mrtvý k roznícení, a drva k ohni, tak člověk svárlivý k roznícení svady.
  
22. Slova utrhače jako ubitých, ale však sstupují do vnitřností života.
  
23. Stříbrná trůska roztažená po střepě jsou rtové protivní a srdce zlé.
  
24. Rty svými za jiného se staví ten, jenž nenávidí, ale u vnitřnosti své skládá lest.
  
25. Když se ochotný ukáže řečí svou, nevěř mu; nebo sedmera ohavnost jest v srdci jeho.
  
26. Přikrývána bývá nenávist chytře, ale zlost její zjevena bývá v shromáždění.
  
27. Kdo jámu kopá, do ní upadá, a kdo valí kámen, na něj se obrací.
  
28. Člověk jazyka ošemetného v nenávisti má ponížené, a ústy úlisnými způsobuje pád.