1. Žalm Davidův, když byl na poušti Judské.
2. Bože, Bůh silný můj ty jsi, tebeť hned v jitře hledám, tebe žízní duše má, po tobě touží tělo mé, v zemi žíznivé a vyprahlé, v níž není vody,
3. Abych tě v svatyni tvé spatřoval, a viděl sílu tvou a slávu tvou,
4. (Neboť jest lepší milosrdenství tvé,nežli život), aby tě chválili rtové moji,
5. A tak abych tobě dobrořečil, pokudž jsem živ, a ve jménu tvém pozdvihoval rukou svých.
6. Jako tukem a sádlem sytila by se tu duše má, a s radostným rtů prozpěvováním chválila by tě ústa má.
7. Jistě žeť na tě pamětliv jsem i na ložci svém, každého bdění nočního přemýšlím o tobě.
8. Nebo jsi mi býval ku pomoci, protož v stínu křídel tvých prozpěvovati budu.
9. Přilnula duše má k tobě, pravice tvá zdržuje mne.
10. Pročež ti, kteříž hledají pádu duše mé, sami vejdou do největší hlubokosti země.
11. Zabijí každého z nich ostrostí meče, i budou liškám za podíl.
12. Král pak veseliti se bude v Bohu, i každý, kdož skrze něho přisahá, chlubiti se bude; nebo ústa mluvících lež zacpána budou.