1. Přednímu z kantorů žalm, Davidova píseň.
2. Na tobě přestávati sluší, ó Bože, tebe na Sionu chváliti, a tu tobě slib vyplňovati.
3. Tu k tobě modlitbu vyslýchajícímu všeliké tělo přicházeti bude.
4. Mnohé nepravosti, kteréž se zmocnily nás, a přestoupení naše ty očistíš.
5. Blahoslavený, kohož vyvoluješ, a přivodíš, aby obýval v síňcích tvých. Tuť nasyceni budeme dobrým domu tvého, v svatyni chrámu tvého.
6. Předivné věci podlé spravedlnosti nám mluvíš, Bože spasení našeho, naděje všech končin země i moře dalekého,
7. Kterýž upevňuješ hory mocí svou,silou jsa přepásán,
8. Kterýž skrocuješ zvuk moře, ječení vlnobití jeho, i bouření se národů,
9. Tak že se báti musejí obyvatelé končin zázraků tvých, kteréž nastáváním jitra a večera k plésání přivodíš.
10. Navštěvuješ zemi a svlažuješ ji, hojně ji obohacuješ. Potok Boží naplňován bývá vodami, i nastrojuješ obilé jejich, když ji tak spravuješ.
11. Záhony její svlažuješ, brázdy její snižuješ, dešti ji obměkčuješ, a zrostlinám jejím požehnání dáváš.
12. Korunuješ rok dobrotivostí svou, a šlepěje tvé kropí tučností;
13. Skropují pastviště po pustinách, tak že i pahrbkové plésáním přepasováni bývají.
14. Přiodíny bývají roviny dobytkem, a údolí přistřína obilím, tak že radostí prokřikují, a prozpěvují.