1. Do jeho blízkosti přicházeli samí celníci a hříšníci, aby ho slyšeli.
2. Farizeové a zákoníci mezi sebou reptali: "On přijímá hříšníky a jí s nimi!"
3. Pověděl jim toto podobenství:
4. "Má-li někdo z vás sto ovcí a ztratí jednu z nich, což nenechá těch devadesát devět na pustém místě a nejde za tou, která se ztratila, dokud ji nenalezne?
5. Když ji nalezne, vezme si ji s radostí na ramena,
6. a když přijde domů, svolá své přátele a sousedy a řekne jim: `Radujte se se mnou, protože jsem nalezl ovci, která se mi ztratila.´
7. Pravím vám, že právě tak bude v nebi větší radost nad jedním hříšníkem, který činí pokání, než nad devadesáti devíti spravedlivými, kteří pokání nepotřebují.
8. Nebo má-li nějaká žena deset stříbrných mincí a ztratí jednu z nich, což nerozsvítí lampu, nevymete dům a nehledá pečlivě, dokud ji nenajde?
9. A když ji nalezne, svolá své přítelkyně a sousedky a řekne: `Radujte se se mnou, poněvadž jsem nalezla peníz, který jsem ztratila.´
10. Pravím vám, právě tak je radost před anděly Božími nad jedním hříšníkem, který činí pokání."
11. Řekl také: "Jeden člověk měl dva syny.
12. Ten mladší řekl otci: `Otče, dej mi díl majetku, který na mne připadá.´ On jim rozdělil své jmění.
13. Po nemnoha dnech mladší syn všechno zpeněžil, odešel do daleké země a tam rozmařilým životem svůj majetek rozházel.
14. A když už všechno utratil, nastal v té zemi veliký hlad a on začal mít nouzi.
15. Šel a uchytil se u jednoho občana té země; ten ho poslal na pole pást vepře.
16. A byl by si chtěl naplnit žaludek slupkami, které žrali vepři, ale ani ty nedostával.
17. Tu šel do sebe a řekl: `Jak mnoho nádeníků u mého otce má chleba nazbyt, a já tu hynu hladem!
18. Vstanu, půjdu ke svému otci a řeknu mu: Otče, zhřešil jsem proti nebi i vůči tobě.
19. Nejsem už hoden nazývat se tvým synem; přijmi mne jako jednoho ze svých nádeníků.´
20. I vstal a šel ke svému otci. Když byl ještě daleko, otec ho spatřil a hnut lítostí běžel k němu, objal ho a políbil.
21. Syn mu řekl: `Otče, zhřešil jsem proti nebi i vůči tobě. Nejsem už hoden nazývat se tvým synem.´
22. Ale otec rozkázal svým služebníkům: `Přineste ihned nejlepší oděv a oblečte ho; dejte mu na ruku prsten a obuv na nohy.
23. Přiveďte vykrmené tele, zabijte je, hodujme a buďme veselí,
24. protože tento můj syn byl mrtev, a zase žije, ztratil se, a je nalezen.´ A začali se veselit.
25. Starší syn byl právě na poli. Když se vracel a byl už blízko domu, uslyšel hudbu a tanec.
26. Zavolal si jednoho ze služebníků a ptal se ho, co to má znamenat.
27. On mu odpověděl: `Vrátil se tvůj bratr, a tvůj otec dal zabít vykrmené tele, že ho zase má doma živého a zdravého.´
28. I rozhněval se a nechtěl jít dovnitř. Otec vyšel a domlouval mu.
29. Ale on odpověděl: `Tolik let už ti sloužím a nikdy jsem neporušil žádný tvůj příkaz; a mě jsi nikdy nedal ani kůzle, abych se poveselil se svými přáteli.
30. Ale když přišel tenhle tvůj syn, který s děvkami prohýřil tvé jmění, dal jsi pro něho zabít vykrmené tele.´
31. On mu řekl: `Synu, ty jsi stále se mnou a všecko, co mám, je tvé.
32. Ale máme proč se veselit a radovat, poněvadž tento tvůj bratr byl mrtev, a zase žije, ztratil se, a je nalezen.´"