Home / Czech / Ekumenicka Bible / Web / Numeri

 

Numeri, Chapter 25

  
1. Když Izrael pobýval v Šitímu, začal lid smilnit s Moábkami.
  
2. Zvaly totiž lid k obětním hodům svého božstva a lid hodoval a klaněl se jejich božstvu.
  
3. Tak se Izrael spřáhl s Baal-peórem. Proto Hospodin vzplanul proti Izraeli hněvem.
  
4. I řekl Hospodin Mojžíšovi: "Vezmi všechny představitele lidu a dej jim na slunci zpřerážet údy kvůli Hospodinu, ať se Hospodinův planoucí hněv odvrátí od Izraele."
  
5. Mojžíš tedy izraelským soudcům řekl: "Pobijte každý ze svých mužů ty, kdo se spřáhli s Baal-peórem."
  
6. I přišel jakýsi Izraelec a přivedl ke svým bratřím Midjánku před očima Mojžíše i celé pospolitosti Izraelců, právě když plakali u vchodu do stanu setkávání.
  
7. Když to spatřil Pinchas, syn Eleazara, syna kněze Árona, vystoupil zprostředku pospolitosti, vzal do ruky oštěp,
  
8. vešel za izraelským mužem do ženské části stanu a probodl je oba, izraelského muže i tu ženu až k jejím rodidlům. Tak byla mezi Izraelci pohroma zastavena.
  
9. Ale mrtvých při té pohromě bylo čtyřiadvacet tisíc.
  
10. Nato promluvil Hospodin k Mojžíšovi:
  
11. "Pinchas, syn Eleazara, syna kněze Árona, odvrátil mé rozhořčení od Izraelců tím, že dal uprostřed nich průchod mé žárlivosti, takže jsem ve své žárlivosti s Izraelci neskoncoval.
  
12. Proto vyhlas: Hle, daruji mu svou smlouvu pokoje.
  
13. Ta bude pro něho i pro jeho potomstvo smlouvou trvalého kněžství za to, že horlil pro svého Boha. Bude za Izraelce vykonávat smírčí obřady."
  
14. Jméno zabitého izraelského muže, který byl zabit spolu s Midjánkou, bylo Zimrí, syn Sálův; byl to předák jednoho rodu Šimeónova.
  
15. Jméno zabité midjánské ženy bylo Kozbí, dcera Súrova; ten byl kmenový náčelník jednoho rodu v Midjánsku.
  
16. Hospodin dále mluvil k Mojžíšovi:
  
17. "Napadni Midjánce a pobijte je.
  
18. Oni napadli vás svými nástrahami, které vám nastražili prostřednictvím Peóra a své sestry Kozbí, dcery midjánského náčelníka, zabité v den pohromy, která vznikla kvůli Peórovi."
  
19. Po té pohromě