1. Můj synu, jestliže ses zaručil za svého druha nebo se zavázal rukoudáním za cizáka
2. a zapletl se výroky svých úst, a výroky svých úst se chytil,
3. udělej, můj synu, toto: Hleď se vyprostit. Dostal ses do rukou svého druha. Jdi, vrhni se do bláta a naléhej na svého druha.
4. Nedopřej svým očím spánku, ani zdřímnout nedávej svým víčkům.
5. Jak gazela vytrhni se z rukou, jako ptáče z rukou čihařových.
6. Jdi k mravenci, lenochu, dívej se, jak žije, ať zmoudříš.
7. Ač nemá žádného vůdce, dozorce či vládce,
8. opatřuje si v létě pokrm, o žních sklízí svou potravu.
9. Jak dlouho, lenochu, budeš ležet? Kdy se probudíš ze svého spánku?
10. Trochu si pospíš, trochu zdřímneš, trochu složíš ruce v klín a poležíš si
11. a tvá chudoba přijde jak pobuda a tvá nouze jako ozbrojenec.
12. Ničemný člověk, muž propadlý ničemnostem, má plná ústa falše,
13. mrká očima, nohama cosi naznačuje, svými prsty ukazuje.
14. V srdci má proradnost, osnuje zlo v každém čase, vyvolává sváry.
15. Proto náhlá pohroma ho stihne, bude nenadále rozdrcen a nezhojí ho nikdo.
16. Těchto šest věcí Hospodin nenávidí a sedmá je mu ohavností:
17. přezíravé oči, zrádný jazyk, ruce, které prolévají nevinnou krev,
18. srdce osnující ničemné plány, nohy rychle spěchající za zlem,
19. křivý svědek, který šíří lži, a ten, kdo vyvolává mezi bratry sváry.
20. Dodržuj, můj synu, otcovy příkazy, a matčiným poučováním neopovrhuj.
21. Přivaž si je natrvalo k srdci, oviň si je kolem hrdla.
22. Povedou tě, kamkoli půjdeš, když budeš ležet, budou tě střežit, procitneš a budou s tebou rozmlouvat.
23. Vždyť příkaz je světlem a vyučování osvěcuje, domluvy a kárání jsou cesty k životu:
24. Budou tě střežit před špatnou ženou, před úlisným jazykem cizinky.
25. Nedychti v srdci po její kráse, ať tě svými řasami neuchvátí!
26. Nevěstce zaplatíš bochníčkem chleba, žena jiného však loví drahou duši.
27. Může si kdo shrnout do klína oheň a nespálit si šaty?
28. Což může někdo chodit po žhavém uhlí, a nepopálit si nohy?
29. Tak dopadne ten, kdo vchází k ženě svého druha; nezůstane bez trestu, kdo se jí dotkne.
30. Nepohrdá se zlodějem, že kradl, aby se nasytil, když měl hlad.
31. Je-li však přistižen, nahradí to sedmeronásobně, dá všechen majetek svého domu.
32. Kdo s ženou cizoloží, nemá rozum, k vlastní zkáze to činí.
33. Sklidí jen rány a hanbu a jeho potupa nebude smazána.
34. Neboť žárlivost rozpálí muže, ten bude v den pomsty nelítostný.
35. Nepřijme žádný dar na usmířenou, nepovolí, i kdybys sebevíc úplatků dával.