Home / Czech / Czech KMS Bible / Web / Skutky apoštolské

 

Skutky apoštolské, Chapter 17

  
1. Procestovali Amfipolis a Apollonii a přišli do Tesaloniky, kde byla židovská synagóga.
  
2. Podle svého zvyku vstoupil Pavel k nim a po tři soboty k nim mluvil na základě Písem.
  
3. Vysvětloval a předkládal jim, že Mesiáš musel trpět a vstát z mrtvých a že "Ježíš, kterého já vám zvěstuji, to je ten Mesiáš."
  
4. Někteří z nich se dali přesvědčit a připojili se k Pavlovi a Silasovi, také velké množství Řeků, kteří uctívali Boha, a nemálo předních žen.
  
5. Židé si však, zachváceni žárlivostí, přibrali několik ničemných mužů z tržiště, vyvolali srocení davu a pobouřili město; napadli Jásonův dům a snažili se je předvést před lid.
  
6. Když je nenalezli, vlekli Jásona a několik bratří k představeným města a křičeli: "Ti, kteří pobouřili celý svět, přišli také sem
  
7. a Jáson je hostí. Ti všichni jednají proti císařovým ustanovením, neboť říkají, že králem je někdo jiný: Ježíš."
  
8. Zneklidnili zástup i představené města, kteří to slyšeli.
  
9. Ale když dostali od Jásona a ostatních záruku, propustili je.
  
10. Bratři hned v noci vyslali Pavla a Silase do Beroje. Když tam přišli, odebrali se do židovské synagógy.
  
11. A tamější Židé byli ušlechtilejší než ti v Tesalonice: přijali Slovo se vší dychtivostí a denně pečlivě zkoumali Písma, zdali je tomu tak.
  
12. Tak mnozí z nich uvěřili, také nemálo vznešených řeckých žen i mužů.
  
13. Jakmile však Židé z Tesaloniky poznali, že Pavel zvěstuje slovo Boží také v Beroji, přišli i tam a podněcovali a bouřili zástupy.
  
14. Tehdy bratři hned vyslali Pavla, aby šel až k moři, ale Silas a Timoteus tam zůstali.
  
15. Ti, kteří Pavla doprovázeli, ho dovedli až do Athén a vrátili se, když dostali příkaz pro Silase a Timotea, aby k němu co nejdříve přišli.
  
16. Zatímco Pavel na ně čekal v Athénách, jeho duch se v něm rozhorloval, když pozoroval, že město je plné model.
  
17. Proto mluvil v synagóze se Židy a s těmi, kdo ctili Boha, a na náměstí denně s těmi, kteří tam byli právě přítomni.
  
18. Setkávali se s ním také někteří epikurejští a stoičtí filozofové. Někteří říkali: "Co nám to chce ten mluvka vykládat?" Jiní zase: "Zdá se, že to je hlasatel cizích božstev"; zvěstoval jim totiž Ježíše a vzkříšení.
  
19. Chopili se ho a odvedli na Areopag a říkali: "Smíme vědět, co je to za nové učení, které hlásáš?
  
20. Předkládáš našim uším jakési cizí věci. Chceme tedy poznat, co to má být."
  
21. Všichni Athéňané a cizinci, kteří tam pobývali, se totiž nezabývali ničím jiným, než že říkali nebo poslouchali něco nového.
  
22. Pavel se postavil doprostřed Areopagu a říkal: "Muži athénští, pozoruji, že jste v každém ohledu velicí ctitelé božstev.
  
23. Když jsem totiž procházel a pozorně prohlížel vaše posvátná místa, nalezl jsem i oltář, na kterém je napsáno: 'Neznámému bohu.' Co tedy ctíte, a ještě neznáte, to já vám zvěstuji:
  
24. Bůh, který učinil svět a všechno, co je v něm, je pánem nebe i země a nebydlí ve svatyních rukou zhotovených
  
25. ani si nedává sloužit lidskýma rukama, jako by něco potřeboval; on dává všem život, dech i všechno.
  
26. Učinil z jedné krve všechno lidstvo, aby přebývalo na celém povrchu země; ustanovil jim nařízená období a hranice jejich přebývání,
  
27. aby hledali Boha, zda by se jej snad mohli dotknout a nalézt ho, a přece není od nikoho z nás daleko.
  
28. Neboť v něm žijeme, pohybujeme se a jsme, jak to řekli i někteří z vašich básníků: 'Vždyť jsme i jeho rod.'
  
29. Jsme-li tedy rodem Božím, nesmíme se domnívat, že božstvo je podobno zlatu nebo stříbru nebo kamenu, výtvoru lidské zručnosti a důmyslu.
  
30. Když tedy Bůh přehlédl ty doby nevědomosti, nařizuje nyní lidem, aby všichni a všude činili pokání.
  
31. Neboť ustanovil den, v němž bude spravedlivě soudit obydlený svět skrze muže, kterého k tomu určil. Všem o tom poskytl důkaz tím, že jej vzkřísil z mrtvých."
  
32. Jakmile uslyšeli o vzkříšení mrtvých, jedni se mu posmívali a druzí řekli: "Řekneš nám o tom ještě jindy."
  
33. A tak Pavel od nich odešel.
  
34. Ale někteří se k němu připojili a uvěřili; mezi nimi i Dionysios Areopagita, žena jménem Damaris a s nimi ještě jiní.