1. Mnohokrát a mnoha způsoby mluvil kdysi Bůh k otcům v prorocích;
2. na konci těchto dnů k nám promluvil v Synu, jehož ustanovil dědicem všeho a skrze něhož i věky učinil.
3. On je září jeho slávy a otiskem jeho podstaty, nese všechno slovem své moci. Když vykonal skrze sebe očištění od [našich] hříchů, posadil se po pravici Majestátu na výsostech.
4. Stal se o to vznešenějším nad anděly, oč význačnější jméno dědičně obdržel.
5. Neboť kterému z andělů kdy řekl: 'Ty jsi můj syn, já jsem tě dnes zplodil'? A opět: 'Já mu budu otcem a on mi bude synem'?
6. A opět, když uvádí Prvorozeného do světa, praví: 'Ať se mu pokloní všichni andělé Boží.'
7. Andělům sice říká: 'On činí své anděly větry a své služebníky plamenem ohně,'
8. avšak Synovi: 'Tvůj trůn, Bože, je na věky věků a žezlo přímosti je žezlem tvého království.
9. Miluješ spravedlnost a nenávidíš nepravost; proto pomazal tě, Bože, Bůh tvůj olejem jásání nad tvé společníky.'
10. A: 'Ty, Pane, jsi na počátku založil zemi, a nebesa jsou dílem tvých rukou.
11. Ona pominou, ty však zůstáváš; všechna jako roucho zestárnou
12. a jako plášť je svineš, jako roucho budou i proměněna. Ty však jsi stále tentýž a tvá léta nepominou.'
13. A kterému z andělů kdy řekl: 'Seď po mé pravici, dokud nepoložím tvé nepřátele za podnož tvých nohou'?
14. Což nejsou oni všichni služební duchové, posílaní k službě kvůli těm, kdo mají dostat za dědictví záchranu?