Home / Czech / Czech KMS Bible / Web / Lukáš

 

Lukáš, Chapter 2

  
1. Stalo se v oněch dnech, že vyšlo nařízení od císaře Augusta, aby byl po celém obydleném světě prováděn soupis lidu.
  
2. Tento soupis se konal před tím soupisem, který byl proveden, když v Sýrii vládl Quirinius.
  
3. Všichni se šli dát zapsat, každý do svého města.
  
4. Také Josef vyšel z Galileje, z města Nazareta, do Judeje, do města Davidova, které se nazývá Betlém, neboť byl z domu a rodu Davidova,
  
5. aby se dal zapsat s Marií, která mu byla zasnoubena a byla těhotná.
  
6. Stalo se, když tam byli, že se naplnily dny, aby porodila.
  
7. I porodila svého syna, toho prvorozeného, zavinula jej do plenek a položila do jeslí, protože pro ně nebylo místo v útulku pro pocestné.
  
8. V téže krajině byli pastýři, kteří pobývali venku a v noci drželi hlídky nad svým stádem.
  
9. A [hle,] postavil se k nim Pánův anděl a Pánova sláva je ozářila; i zmocnil se jich veliký strach.
  
10. Anděl jim řekl: "Nebojte se. Hle, zvěstuji vám dobrou zprávu o veliké radosti, která bude pro všechen lid,
  
11. že se vám dnes narodil Zachránce, který je Kristus Pán, ve městě Davidově.
  
12. Toto vám bude znamením: Naleznete děťátko zavinuté do plenek a ležící v jeslích."
  
13. A náhle se objevilo s andělem množství nebeského vojska, které chválilo Boha a říkalo:
  
14. "Sláva na výsostech Bohu a na zemi pokoj mezi lidmi Božího zalíbení."
  
15. A stalo se, že jakmile od nich andělé odešli do nebe, začali si pastýři mezi sebou říkat: "Pojďme tedy až do Betléma a podívejme se na to, co se tam stalo, co nám Pán oznámil."
  
16. Pospíšili si tam a nalezli Marii i Josefa a děťátko, které leželo v jeslích.
  
17. Když je spatřili, oznámili slovo, které jim bylo o tom děťátku řečeno.
  
18. A všichni, kdo to uslyšeli, užasli nad tím, co jim bylo od pastýřů řečeno.
  
19. Marie však toto všechno uchovávala ve svém srdci a rozvažovala o tom.
  
20. Pastýři se pak navrátili, oslavujíce a chválíce Boha za všechno, co uslyšeli a uviděli, jak jim to bylo řečeno.
  
21. Když se naplnilo osm dní, aby byl obřezán, dali mu jméno Ježíš; byl tak pojmenován od anděla před svým početím v lůně.
  
22. A když se naplnily dny jejich očišťování podle Mojžíšova zákona, přinesli jej do Jeruzaléma, aby ho postavili před Pána,
  
23. jak je napsáno v Pánově zákoně: 'Každý mužského pohlaví, který otevírá lůno, bude nazván svatý Pánu',
  
24. a aby dali oběť podle toho, co je řečeno v Pánově zákoně, 'párek hrdliček nebo dvě holoubata'.
  
25. A hle, v Jeruzalémě byl člověk, který se jmenoval Simeon. Byl to člověk spravedlivý a zbožný, očekávající potěšení Izraele, a Duch Svatý byl na něm.
  
26. Jemu bylo Duchem Svatým zjeveno, že nespatří smrt, dokud neuvidí Pánova Mesiáše.
  
27. Ten přišel v Duchu do chrámu. Když rodiče přinesli děťátko Ježíše, aby s ním učinili podle obyčeje Zákona,
  
28. on si ho vzal do náručí, vzdal chválu Bohu a řekl:
  
29. "Nyní, Panovníku, podle svého výroku propouštíš svého otroka v pokoji,
  
30. neboť mé oči spatřily tvou záchranu,
  
31. kterou jsi připravil před tváří všech lidí,
  
32. světlo ke zjevení národům, a slávu tvého lidu Izraele."
  
33. Jeho otec a matka se podivovali nad tím, co bylo o něm mluveno.
  
34. Simeon jim požehnal a řekl Marii, jeho matce: "Hle, on je určen k pádu a povstání mnohých v Izraeli a ke znamení, jemuž bude odpíráno -
  
35. i tvou vlastní duší pronikne meč - aby bylo zjeveno myšlení mnohých srdcí."
  
36. A byla tam prorokyně Anna, dcera Fanuelova, z kmene Ašerova. Ta již byla velmi pokročilého věku; s mužem žila sedm let od svého panenství
  
37. a vdovou byla až do svých osmdesáti čtyř let. Neopouštěla chrám, posty a prosbami sloužila Bohu dnem i nocí.
  
38. A v té hodině přistoupila, děkovala Bohu a mluvila o něm všem, kteří očekávali vykoupení Jeruzaléma.
  
39. A když vykonali všechno podle Pánova zákona, vrátili se do Galileje do svého města Nazareta.
  
40. Dítě pak rostlo a sílilo naplňováno moudrostí, a Boží milost byla s ním.
  
41. Jeho rodiče chodívali každý rok do Jeruzaléma na svátek Velké noci.
  
42. Také když mu bylo dvanáct let, vystupovali [do Jeruzaléma], jak bylo o této slavnosti zvykem.
  
43. A když se po skončení těch dnů vraceli domů, zůstal chlapec Ježíš v Jeruzalémě, aniž to jeho rodiče zpozorovali.
  
44. Protože se domnívali, že je ve skupině poutníků, ušli den cesty a hledali ho mezi příbuznými a známými.
  
45. A když ho nenalezli, vrátili se, hledajíce ho, do Jeruzaléma.
  
46. I stalo se, že ho po třech dnech nalezli v chrámě, jak sedí uprostřed učitelů, naslouchá jim a vyptává se jich.
  
47. Všichni, kteří ho slyšeli, žasli nad jeho rozumností a odpověďmi.
  
48. Když ho rodiče spatřili, zhrozili se a jeho matka mu řekla: "Synu, co jsi nám to udělal? Hle, tvůj otec a já jsme tě s úzkostí hledali."
  
49. A on jim řekl: "Jak to, že jste mne hledali? Nevěděli jste, že musím být ve věcech svého Otce?"
  
50. Ale oni tomu výroku, který jim pověděl, neporozuměli.
  
51. I sestoupil s nimi, přišel do Nazareta a byl jim poddán. Jeho matka pečlivě uchovávala všechny ty výroky ve svém srdci.
  
52. A Ježíš prospíval v moudrosti a v tělesném růstu a v přízni u Boha i u lidí.