1. Přišli na protější břeh moře do krajiny Gerasénů.
2. A jak vystoupil z lodi, hned vyšel proti němu z hrobů člověk s nečistým duchem,
3. který měl obydlí v hrobech. Ani řetězy ho již nikdo nemohl spoutat,
4. neboť byl častokrát spoután okovy a řetězy, ale on vždy řetězy na sobě roztrhal a okovy rozlámal. Nikdo ho nedokázal zkrotit.
5. A stále dnem i nocí mezi hroby a na horách řval a sekal se kameny.
6. Když uviděl Ježíše z dálky, přiběhl a poklonil se mu
7. a silným hlasem zařval: "Co je ti do mne, Ježíši, synu Boha Nejvyššího? Zapřísahám tě při Bohu, netrýzni mne!"
8. Ježíš mu totiž říkal: "Duchu nečistý, vyjdi z toho člověka!"
9. A tázal se ho: "Jaké je tvé jméno?" Řekl mu: "Mé jméno je Legie, protože je nás mnoho."
10. A velice ho prosil, aby je neposlal pryč z toho kraje.
11. Tam u hory se páslo veliké stádo vepřů.
12. [Všichni ti démoni] ho poprosili: "Pošli nás do těch vepřů, abychom do nich vstoupili."
13. On jim to dovolil. Nečistí duchové vyšli a vstoupili do těch vepřů. A stádo se zřítilo po svahu do moře, asi dva tisíce kusů, a topilo se v moři.
14. Ti, kteří je pásli, utekli a oznámili to ve městě i ve vesnicích. A lidé přišli, aby se podívali, co se stalo.
15. Přicházejí k Ježíši a pozorují toho démonizovaného, jak sedí oblečený a má zdravou mysl - toho, který měl Legii - a ulekli se.
16. A ti, kteří to viděli, jim popsali, jak se to stalo tomu démonizovanému a to o těch vepřích.
17. Začali ho prosit, aby odešel z jejich území.
18. Když vstupoval do lodi, prosil ho ten, který byl předtím démonizovaný, aby mohl být s ním.
19. Nedovolil mu to, ale řekl mu: "Jdi domů ke svým a oznam jim, jak veliké věci ti učinil Pán a jak se nad tebou slitoval."
20. On odešel a začal v Dekapoli hlásat, jak veliké věci mu učinil Ježíš; a všichni se divili.
21. Když se Ježíš přeplavil v lodi opět na druhý břeh, shromáždil se k němu velký zástup; a byl u moře.
22. Tu přišel jeden z představených synagógy, jménem Jairos. Když ho spatřil, padl k jeho nohám
23. a velmi ho prosil: "Má dceruška umírá! Pojď a vlož na ni ruce, aby byla zachráněna a ožila."
24. Ježíš odešel s ním. A následoval ho velký zástup a tlačili se na něho.
25. A byla tam žena, která měla dvanáct let krvotok.
26. Mnoho vytrpěla od mnoha lékařů a vynaložila všechny své prostředky, nic jí to však neprospělo, ale spíše jí bylo hůře.
27. Když uslyšela o Ježíši, přišla v zástupu zezadu a dotkla se jeho šatu.
28. Neboť říkala: "Jestliže se dotknu třeba jen jeho šatů, budu uzdravena."
29. A hned vyschl pramen její krve a pocítila na těle, že je uzdravena z toho trápení.
30. Ježíš hned v sobě rozpoznal tu moc, která z něho vyšla, otočil se v zástupu a říkal: "Kdo se dotkl mých šatů?"
31. Jeho učedníci mu říkali: "Vidíš, jak se na tebe zástup tlačí, a říkáš: Kdo se mne dotkl?"
32. Ježíš se rozhlížel, aby spatřil tu, která to učinila.
33. Žena se ulekla, a protože věděla, co se jí stalo, s třesením přišla a padla před ním a řekla mu celou pravdu.
34. A on jí řekl: "Dcero, tvá víra tě zachránila. Jdi v pokoji a buď uzdravená ze svého trápení."
35. Zatímco ještě mluvil, přišli z domu představeného synagógy a řekli: "Tvá dcera zemřela; proč ještě obtěžuješ Učitele?"
36. Ale Ježíš neposlechl to, co bylo mluveno, a řekl představenému synagógy: "Neboj se, jen věř!"
37. A nedovolil nikomu s ním jít, kromě Petra, Jakuba a Jakubova bratra Jana.
38. Přicházejí do domu představeného synagógy a Ježíš vidí rozruch a ty, kteří velice pláčou a hlučně naříkají.
39. Vešel a řekl jim: "Proč se rozrušujete a pláčete? To dítě nezemřelo, ale spí."
40. Oni se mu vysmívali. Ale on všechny vyhnal a vzal s sebou otce a matku dítěte i ty, kteří byli s ním, a vešel tam, kde bylo dítě.
41. Uchopil ruku dítěte a řekl mu: "Talitha kúm", což přeloženo znamená: 'Děvče, tobě říkám, vstávej!'
42. A děvče ihned vstalo a začalo chodit; bylo mu dvanáct let. A zmocnil se jich veliký úžas.
43. Ježíš jim důrazně nařídil, aby se to nikdo nedověděl, a řekl, aby jí dali najíst.