1. A říkal jim: "Amen, pravím vám, že jsou někteří ze zde stojících, kteří zajisté neokusí smrti, dokud neuvidí království Boží, přišlé v moci."
2. A po šesti dnech vzal Ježíš Petra, Jakuba a Jana a je jediné vyvedl stranou na vysokou horu. A byl před nimi proměněn.
3. Jeho šaty se rozzářily a velmi zbělely, tak jak by je žádný bělič na zemi nemohl vybělit.
4. A ukázal se jim Eliáš s Mojžíšem a rozmlouvali s Ježíšem.
5. Petr na to Ježíšovi řekl: "Rabbi, je dobré, že jsme zde. Udělejme tři stánky, tobě jeden, Mojžíšovi jeden a Eliášovi jeden."
6. Nevěděl totiž, co by na to řekl, neboť se velmi vyděsili.
7. A objevil se oblak, který je zastiňoval, a z oblaku se ozval hlas: "Toto je můj Syn, ten Milovaný, poslouchejte ho."
8. A náhle, když se rozhlédli, neviděli již nikoho s sebou, kromě samotného Ježíše.
9. A když sestupovali z hory, nařídil jim, aby to, co spatřili, nikomu nevypravovali, dokud Syn člověka nevstane z mrtvých.
10. Chytili se toho slova a mezi sebou se tázali, co to znamená 'vstát z mrtvých'.
11. A ptali se ho: "Proč učitelé Písma říkají, že nejprve musí přijít Eliáš?"
12. On jim říkal: "Nejprve vskutku přichází Eliáš obnovovat všechny věci. Ale jak to, že je napsáno o Synu člověka, že má mnoho vytrpět a být znevážen?
13. Avšak pravím vám, že Eliáš nejen již přišel, ale také mu učinili, co chtěli, jak je o něm napsáno."
14. A když přišli k učedníkům, uviděli kolem nich veliký zástup a učitele Písma, jak se s nimi přou.
15. A hned všichni v zástupu, jakmile ho uviděli, byli velmi překvapeni; běželi k němu a zdravili ho.
16. I zeptal se jich: "O čem se s nimi přete?"
17. A jeden člověk ze zástupu mu odpověděl: "Učiteli, přivedl jsem k tobě svého syna, který má němého ducha.
18. Kdekoli se ho zmocní, trhá jím, a on pění, skřípe zuby a usychá. Řekl jsem tvým učedníkům, aby ho vyhnali, ale nemohli."
19. On jim na to říká: "Ach, pokolení nevěrné, dokdy budu u vás? Dokdy vás budu snášet? Přiveďte ho ke mně."
20. I přivedli ho k němu. Jakmile ho spatřil, ihned s ním ten duch zatřásl, a když spadl na zem, válel se a pěnil.
21. Ježíš se zeptal jeho otce: "Jak je to dlouho, co se mu to stává?" On řekl: "Od dětství.
22. Často ho hodil i do ohně a do vody, aby ho zahubil. Avšak můžeš-li něco udělat, slituj se nad námi a pomoz nám."
23. Ježíš mu řekl: "Můžeš-li! Všechno je možné tomu, kdo věří."
24. Otec toho chlapce hned vykřikl a říkal: "Věřím, pomáhej mé nevíře!"
25. Když Ježíš uviděl, že se sbíhá zástup, pohrozil tomu nečistému duchu: "Duchu němý a hluchý, já ti přikazuji, vyjdi z něho a už nikdy do něho nevstupuj!"
26. Ten vykřikl a silně jím zatřásl a vyšel. Chlapec zůstal jako mrtvý, takže mnozí říkali, že zemřel.
27. Ježíš uchopil jeho ruku, probudil ho a on vstal.
28. Když Ježíš vešel do domu, jeho učedníci se ho o samotě ptali: "Proč jsme ho nemohli vyhnat my?"
29. Řekl jim: "Tento rod nemůže vyjít jinak, než v modlitbě [a půstu]."
30. A vyšli odtamtud a procházeli Galileou a nechtěl, aby ho někdo poznal.
31. Vyučoval totiž své učedníky a říkal jim: "Syn člověka je vydáván do rukou lidí a zabijí ho. A až bude zabit, po třech dnech vstane."
32. Oni tento výrok nechápali, ale báli se ho zeptat.
33. A přišli do Kafarnaum. Když byl v domě, tázal se jich: "O čem jste cestou hovořili?"
34. Oni však mlčeli, neboť cestou se mezi sebou dohadovali, kdo je největší.
35. Posadil se, zavolal Dvanáct a říká jim: "Chce-li být někdo první, bude poslední ze všech a služebník všech."
36. A vzal dítě a postavil je doprostřed nich; vzal je do náručí a řekl jim:
37. "Kdokoli přijme jedno z takových dětí na základě mého jména, mne přijímá; a kdo by mne přijímal, ne mne přijímá, ale toho, který mne poslal."
38. Jan mu říkal: "Učiteli, viděli jsme někoho, jak ve tvém jménu vyhání démony, a bránili jsme mu v tom, protože nechodil s námi."
39. Ježíš však řekl: "Nebraňte mu, neboť není nikdo, kdo učiní mocný čin na základě mého jména, aby mohl brzy nato o mně promluvit zle.
40. Vždyť kdo není proti nám, je pro nás.
41. Neboť kdo by vám dal napít číši vody v tom jménu, že jste Kristovi, amen, pravím vám, že určitě nepřijde o svou odměnu."
42. "Ale kdo by svedl k pádu jednoho z těchto maličkých, kteří věří ve mne, bylo by pro něho lepší, kdyby mu byl přivázán velký mlýnský kámen kolem krku a byl hozen do jezera.
43. Svádí-li tě tvá ruka, utni ji. Lepší je pro tebe vejít zmrzačený do života, než mít obě ruce a odejít do Gehenny do neuhasitelného ohně,
44. [kde jejich červ neumírá a oheň nehasne].
45. A svádí-li tě tvá noha, utni ji. Lepší je pro tebe vejít chromý do života, než mít obě nohy a být hozen do Gehenny,
46. [kde jejich červ neumírá a oheň nehasne].
47. A svádí-li tě tvé oko, vyjmi ho. Lepší je pro tebe vejít jednooký do Božího království, než mít obě oči a být hozen do Gehenny,
48. kde jejich červ neumírá a oheň nehasne.
49. Neboť každý bude ohněm osolen [a každá oběť bude osolena solí].
50. Dobrá je sůl. Kdyby se však sůl stala neslanou, čím ji ochutíte? Mějte sůl v sobě a mezi sebou si počínejte pokojně."