Home / Czech / Czech Bible 21 / Web / 2 Paralipomenon

 

2 Paralipomenon, Chapter 25

  
1. Amaciáš se stal králem v pětadvaceti letech a kraloval v Jeruzalémě dvacet devět let. Jeho matka se jmenovala Joadan a byla z Jeruzaléma.
  
2. Dělal, co je v Hospodinových očích správné, ale ne z celého srdce.
  
3. Jakmile měl království pevně v moci, nechal popravit ty své dvořany, kteří zabili jeho královského otce.
  
4. Jejich syny ale nepopravil, neboť v Knize Mojžíšově, totiž v Zákoně, je psáno, že Hospodin přikázal: "Rodiče nemohou platit životem za své děti ani děti za své rodiče. Každý zaplatí životem za svůj vlastní hřích."
  
5. Amaciáš shromáždil Judu, seřadil je podle otcovských rodů a celého Judu i Benjamína přidělil velitelům tisíců a setnin. Sečetl všechny od dvaceti let výše a zjistil, že má 300 000 bojeschopných mužů, vládnoucích kopím a štítem.
  
6. Za sto talentů stříbra pak najal ještě 100 000 bojovníků z Izraele.
  
7. Přišel však za ním Boží muž a řekl: "Králi, neber s sebou izraelské vojsko. Bůh není s Izraelem, není s nikým z Efraima.
  
8. Pokud vytáhneš, můžeš si v boji vést jakkoli statečně, Bůh tě ale před nepřítelem srazí. Bůh přece dokáže pomoci, ale i srazit!"
  
9. "A co těch sto talentů, které jsem zaplatil za izraelské oddíly?" namítl Amaciáš Božímu muži."Hospodin ti může dát mnohem víc," odpověděl mu.
  
10. Amaciáš tedy žoldnéře z Efraima oddělil a poslal je domů. Ti se tehdy na Judské velmi rozhněvali a vraceli se domů plní vzteku.
  
11. Amaciáš sebral odvahu a odvedl vlastní vojsko do Solného údolí, kde pobil 10 000 obyvatel Seíru.
  
12. Dalších 10 000 zajali judští vojáci živých a odvedli je na vrchol skály, odkud je svrhli dolů a všechny roztříštili.
  
13. Žoldnéři, které Amaciáš nepustil se svým vojskem do války, mezitím napadali judská města od Samaří až po Bet-choron. Pobili v nich na 3 000 obyvatel a pobrali spoustu kořisti.
  
14. Když se Amaciáš vrátil z vítězství nad Edomci, přinesl si s sebou seírské bůžky. Přijal je za své bohy, klaněl se jim a pálil jim kadidlo.
  
15. Hospodin tehdy proti Amaciášovi vzplanul hněvem. Poslal k němu proroka, který mu řekl: "Proč uctíváš bohy, kteří nedokázali svůj národ vysvobodit z tvých rukou?"
  
16. Král mu na to odpověděl: "Že bychom tě jmenovali královským rádcem? Jestli je ti život milý, přestaň!" Prorok tedy přestal mluvit, jen ještě dodal: "Vím, že Bůh už si s tebou poradil a zahladí tě, protože si vedeš svou a na moji radu nedbáš."
  
17. Judský král Amaciáš se pak poradil a vzkázal izraelskému králi Jehoašovi, synu Joachaze, syna Jehuova: "Pojďme se utkat!"
  
18. Izraelský král Jehoaš mu ale vzkázal: "Jeden bodlák v Libanonu vzkázal cedru v Libanonu: Dej svou dceru mému synu za ženu! Jedno zvíře v Libanonu šlo okolo a ten bodlák pošlapalo.
  
19. Říkáš si: Vida, porazil jsem Edoma! Srdce se ti dme chloubou. Raději ale zůstaň doma! Proč si říkáš o neštěstí? Chceš padnout a strhnout s sebou i Judu?"
  
20. Amaciáš ale neposlechl, neboť Bůh se rozhodl, že Judu vydá do jejich rukou, protože uctívali edomské bohy.
  
21. Izraelský král Jehoaš tedy vytáhl a utkal se s judským králem Amaciášem u judského Bet-šemeše.
  
22. Juda byl Izraelem poražen a celé jeho vojsko se rozuteklo domů.
  
23. Izraelský král Jehoaš zajal judského krále Amaciáše, syna Joašova, syna Achaziášova, u Bet-šemeše, odkud ho přivedl do Jeruzaléma. Od Efraimské brány až k Nárožní bráně proboural v jeruzalémských hradbách trhlinu na 400 loktů širokou.
  
24. Pobral všechno zlato a stříbro i všechny nádoby, které se našly v Hospodinově chrámu u Obed-edoma i v pokladnicích královského paláce. Potom se s rukojmími vrátil do Samaří.
  
25. Judský král Amaciáš, syn Joašův, přežil izraelského krále Jehoaše, syna Joachazova, o patnáct let.
  
26. Ostatní Amaciášovy skutky jsou od počátku až do konce sepsány v Knize judských a izraelských králů.
  
27. Od dob, kdy Amaciáš přestal následovat Hospodina, se proti němu v Jeruzalémě chystalo spiknutí. Utekl sice do Lachiše, ale i tam za ním poslali vrahy, kteří ho zabili.
  
28. Převezli ho na koni a pochovali ho ve Městě Davidově k jeho předkům.