Home / Czech / Czech NKB Bible / Web / Lukáš

 

Lukáš, Chapter 1

  
1. Poněvadž se mnozí pokusili po pořádku sepsat vyprávění o těch věcech, ve kterých my máme plnou jistotu
  
2. (neboť nám [je] předali ti, kdo byli od počátku očitými svědky a služebníky toho Slova),
  
3. zdálo se i mně [dobré], abych ti o tom po pořádku napsal, vznešený Teofile, [neboť] jsem to všechno od začátku pečlivě vyhledal,
  
4. abys poznal hodnověrnost těch věcí, jimž jsi byl naučen.
  
5. Za dnů judského krále Heroda byl jeden kněz, jménem Zachariáš, z Abiášovy [kněžské] třídy, a jeho manželka [byla] z dcer Áronových a jmenovala se Alžběta.
  
6. Oba byli v Božích očích spravedliví a chodili bezúhonně ve všech Pánových přikázáních a ustanoveních.
  
7. Neměli však dítě, protože Alžběta byla neplodná a oba už byli v pokročilém věku.
  
8. A když konal kněžskou službu před Bohem podle pořadí své třídy, stalo se,
  
9. že na něj podle zvyku kněžského úřadu padl los, aby vešel do Pánova chrámu a obětoval kadidlo.
  
10. Venku pak stálo veliké množství lidí modlících se v hodině zapálení kadidla.
  
11. Tehdy se mu ukázal Pánův anděl stojící vpravo od kadidlového oltáře.
  
12. Když [ho] Zachariáš spatřil, zděsil se a padl na něj strach.
  
13. Anděl mu však řekl: "Neboj se, Zachariáši, neboť tvá prosba byla vyslyšena a Alžběta, tvá manželka, ti porodí syna a dáš mu jméno Jan.
  
14. [Z toho] se budeš radovat a veselit a z jeho narození budou mít radost mnozí.
  
15. Neboť bude veliký v Pánových očích a nebude pít víno ani opojný nápoj a bude naplněn Duchem Svatým už z lůna své matky.
  
16. A mnohé ze synů Izraele obrátí k Pánu, jejich Bohu.
  
17. On půjde před jeho tváří v duchu a moci Eliášově, aby obrátil srdce otců k synům a nepovolné k moudrosti spravedlivých, aby přichystal Pánu připravený lid."
  
18. Zachariáš tedy řekl andělu: "Podle čeho to poznám? Vždyť jsem stařec a [také] má manželka je v pokročilém věku."
  
19. Anděl mu odpověděl: "Já jsem Gabriel, ten, který stojí před Boží tváří, a byl jsem poslán, abych k tobě promluvil a oznámil ti tyto radostné zprávy.
  
20. A hle, budeš němý a nebudeš moci promluvit až do dne, kdy se tyto věci stanou, protože jsi neuvěřil mým slovům, která se ve svém čase naplní."
  
21. A lidé [venku] čekali na Zachariáše a divili se, že se tak zdržuje v chrámu.
  
22. Když pak vyšel, nemohl k nim promluvit. A [tak] poznali, že v chrámu spatřil vidění, neboť se s nimi dorozumíval posunky a zůstával němý.
  
23. Stalo se pak, že po naplnění dnů své služby odešel do svého domu.
  
24. Jeho manželka Alžběta po těch dnech počala a tajila se [s tím] pět měsíců se slovy:
  
25. "Takto se ke mně zachoval Pán ve dnech, kdy na [mě] pohlédl a zbavil mě pohany mezi lidmi."
  
26. V šestém měsíci pak byl anděl Gabriel poslán od Boha do galilejského města jménem Nazaret
  
27. k panně zasnoubené muži jménem Josef, z domu Davidova. A jméno té panny [bylo] Marie.
  
28. A když k ní přišel, řekl: "Zdravím tě, milostí obdařená, Pán s tebou! [Jsi] požehnaná mezi ženami!"
  
29. Ale když ho spatřila, byla z jeho slov rozrušena a přemýšlela, co to bylo za pozdrav.
  
30. Anděl jí tedy řekl: "Neboj se, Marie, vždyť jsi u Boha nalezla milost.
  
31. Hle, počneš v lůnu a porodíš syna a dáš mu jméno Ježíš.
  
32. Ten bude veliký a bude nazván Synem Nejvyššího a Pán, [náš] Bůh, mu dá trůn jeho otce Davida.
  
33. Bude navěky kralovat nad domem Jákobovým a jeho království nebude [mít] konce.
  
34. Marie však řekla andělu: "Jak se to stane, když [dosud] nepoznávám muže?"
  
35. Anděl jí odpověděl: "Sestoupí na tebe Duch Svatý a zastíní tě moc Nejvyššího; proto také to svaté, co se z tebe narodí, bude nazýváno Syn Boží.
  
36. A pohleď, tvá příbuzná Alžběta, o které říkali, že je neplodná, ta také počala syna, [i] ve svém stáří - a je v šestém měsíci,
  
37. neboť u Boha nebude nemožné žádné slovo."
  
38. Tehdy Marie řekla: "Pohleď, [jsem] služebnice Pána. Ať se mi stane podle tvého slova!" A anděl od ní odešel.
  
39. V těch dnech pak Marie vstala a spěšně odešla do hor, do města Judova.
  
40. Vešla do Zachariášova domu a pozdravila Alžbětu.
  
41. A jakmile Alžběta uslyšela Mariin pozdrav, stalo se, že děťátko v jejím lůnu poskočilo a Alžběta byla naplněna Duchem Svatým.
  
42. Tehdy hlasitě zvolala: "Požehnaná [jsi] mezi ženami a požehnaný plod tvého lůna!
  
43. Ale proč je mi [dáno], že matka mého Pána přišla ke mně?
  
44. Vždyť jakmile vešel zvuk tvého pozdravu do mých uší, poskočilo děťátko v mém lůnu radostí.
  
45. A blaze té, která uvěřila, neboť se naplní to, co jí bylo řečeno od Pána."
  
46. Tehdy Marie řekla: "Má duše velebí Pána
  
47. a můj duch jásá v Bohu, mém Spasiteli,
  
48. neboť pohlédl na ponížení své služebnice. Hle, od nynějška mne budou blahoslavit všechna pokolení,
  
49. neboť mi učinil veliké věci Ten, [který je] mocný, jehož jméno [je] svaté
  
50. a jehož milosrdenství k těm, kteří se ho bojí, [trvá] od pokolení do pokolení.
  
51. Svou paží dokázal moc, rozptýlil pyšné v myšlení jejich srdce.
  
52. Mocné svrhl z trůnů a ponížené povýšil.
  
53. Hladové nasytil dobrými [věcmi] a bohaté propustil s prázdnou.
  
54. Ujal se Izraele, svého služebníka; pamatoval na milosrdenství
  
55. - jak mluvil k našim otcům - vůči Abrahamovi a jeho semeni [až] navěky."
  
56. Marie s ní pak zůstala asi tři měsíce a vrátila se do svého domu.
  
57. Alžbětě se tehdy naplnil čas k porodu a porodila syna.
  
58. A když její sousedé a příbuzní uslyšeli, že jí Pán prokázal své veliké milosrdenství, radovali se [spolu] s ní.
  
59. Osmého dne se pak stalo, [že] přišli to dítě obřezat a dávali mu jméno podle jeho otce, Zachariáš.
  
60. Jeho matka [jim] však odpověděla: "Ne, bude se jmenovat Jan."
  
61. Řekli jí: "Vždyť ve tvém rodu se tak nikdo nejmenuje!"
  
62. Ptali se tedy posunky jeho otce, jak by ho chtěl pojmenovat.
  
63. On požádal o tabulku a napsal slova: "Jmenuje se Jan." Všichni se podivili.
  
64. A jeho ústa se ihned otevřela a jeho jazyk [se rozvázal a] dobrořečil Bohu.
  
65. Tehdy na všechny jejich sousedy přišla bázeň a po celých judských horách se rozmlouvalo o všech těchto věcech.
  
66. Všichni, kteří [o tom] slyšeli, [to] ukládali ve svém srdci se slovy: "Co to bude za dítě?" A Pánova ruka byla s ním.
  
67. Jeho otec Zachariáš pak byl naplněn Duchem Svatým a prorokoval [těmito] slovy:
  
68. "Požehnaný Pán, Bůh Izraele, neboť [nás] navštívil a svému lidu způsobil vykoupení.
  
69. Vyzdvihl nám roh spasení v domě Davida, svého služebníka,
  
70. jak mluvil skrze ústa svých svatých proroků, kteří [byli] od věků,
  
71. o vysvobození od našich nepřátel a z ruky všech, kteří nás nenávidí,
  
72. aby prokázal milosrdenství našim otcům a vzpomenul na svou svatou smlouvu -
  
73. na přísahu, kterou přísahal Abrahamovi, našemu otci - že nám dá,
  
74. abychom vysvobozeni z ruky svých nepřátel beze strachu sloužili jemu
  
75. ve svatosti a spravedlnosti před jeho tváří po všechny dny svého života.
  
76. A ty, dítě, budeš nazváno prorokem Nejvyššího, neboť půjdeš před Pánovou tváří připravit jeho cesty,
  
77. dát jeho lidu poznat spasení v odpuštění jejich hříchů
  
78. skrze niterné milosrdenství našeho Boha, v němž nás navštívil [jako] svítání z výšin,
  
79. aby se ukázal sedícím v temnotách a stínu smrti, aby přivedl naše nohy na cestu pokoje."
  
80. Dítě pak rostlo a sílilo v duchu a bylo na pustinách až do dne, kdy se ukázalo Izraeli.