1. Když se pak přiblížili k Jeruzalému - k Betfagé a Betanii u Olivetské hory, poslal dva ze svých učedníků
2. a řekl jim: "Jděte do té vesnice naproti vám, a hned jak do ní vejdete, najdete přivázané oslátko, na kterém [ještě] nikdo z lidí neseděl. Odvažte ho a přiveďte.
3. A kdyby vám někdo řekl: 'Co to děláte?' řekněte: 'Pán ho potřebuje,' a hned ho zase pošle sem."
4. A tak odešli a našli oslátko přivázané venku u dveří [domu] na nároží a odvázali ho.
5. Tehdy jim někteří z kolem stojících řekli: "Co děláte, [že] odvazujete to oslátko?"
6. Oni jim však řekli, jak jim přikázal Ježíš, a tak je nechali.
7. Potom to oslátko přivedli k Ježíši, hodili na ně své pláště a on si na ně sedl.
8. Mnozí rozprostřeli své pláště na cestě a jiní sekali ratolesti ze stromů a stlali [je] na cestu.
9. A ti, kteří šli napřed, i ti, kdo šli za [ním], volali: "Hosana! Požehnaný, který přichází v Pánově jménu!
10. Požehnané [je] království našeho otce Davida, přicházející v Pánově jménu! Hosana na výsostech!"
11. [Tak] tedy Ježíš vstoupil do Jeruzaléma i do chrámu. Když si všechno prohlédl, byl už večer, a [tak] vyšel se dvanácti do Betanie.
12. Když potom druhého dne vycházeli z Betanie, dostal [Ježíš] hlad.
13. A když zdálky uviděl fíkovník, jak má listí, šel k němu, zda by snad na něm něco nenalezl. A když přišel, nenašel na něm nic než listí, protože nebyl čas fíků.
14. Ježíš mu tedy řekl: "Ať z tebe navěky už nikdo nejí ovoce!" A jeho učedníci [to] slyšeli.
15. A [tak] přišli do Jeruzaléma. Když pak Ježíš vešel do chrámu, začal vyhánět ty, kdo v chrámu prodávali i kupovali, a zpřevracel stoly směnárníků i sedačky prodavačů holubic.
16. A nikomu nedovoloval [ani] přenášet zboží skrze chrám.
17. Vyučoval [je a] říkal jim: "Není snad napsáno, že 'Můj dům bude nazván domem modlitby pro všechny národy'? Vy jste z něj ale udělali 'doupě lupičů'!"
18. Když [to] však uslyšeli zákoníci a velekněží, hledali [způsob,] jak by ho zahubili, protože se ho báli. Všechen zástup totiž žasl nad jeho učením.
19. A když nastal večer, vyšel ven z města.
20. Když potom šli za svítání kolem toho fíkovníku, uviděli, že uschl od kořenů.
21. Petr se tedy rozpomněl a řekl mu: "Mistře, podívej se, ten fíkovník, který jsi proklel, uschl!"
22. Ježíš jim odpověděl: "Mějte Boží víru.
23. Amen, říkám vám, že kdokoli by řekl této hoře: 'Zvedni se a vrhni se do moře,' a nepochyboval by ve svém srdci, ale věřil by, že se děje to, co říká, bude mít, cokoli řekl.
24. Proto vám říkám: Věřte, že všechno, o co při modlitbě prosíte, jste dostali a budete [to] mít.
25. A když se postavíte k modlitbě, odpouštějte, pokud máte něco proti někomu, aby i váš Otec v nebesích odpustil vaše prohřešky vám.
26. Jestliže však vy neodpouštíte, ani váš Otec, který je v nebesích, neodpustí vaše prohřešky [vám]."
27. Potom znovu přišli do Jeruzaléma, a když se procházel v chrámu, přistoupili k němu velekněží, zákoníci a starší [lidu].
28. Řekli mu: "Jakou mocí děláš tyto věci? A kdo ti tu moc dal, že je děláš?"
29. Ježíš jim však odpověděl: "Já se vás také zeptám na jednu věc. Odpovězte mi a [potom] vám řeknu, jakou mocí dělám tyto věci.
30. Byl Janův křest z nebe, nebo z lidí? Odpovězte mi."
31. Uvažovali tedy mezi sebou a říkali: "Kdybychom řekli, [že] z nebe, řekne [nám]: 'Proč jste mu tedy neuvěřili?'
32. Když ale řekneme, [že] z lidí..." (báli se totiž lidu, protože všichni měli zato, že Jan byl opravdový prorok).
33. Odpověděli tedy Ježíši a řekli: "Nevíme." Ježíš jim odpověděl: "Ani já vám [tedy] neřeknu, jakou mocí dělám tyto věci."