1. A po [několika] dnech opět přišel do Kafarnaum a proslechlo se, že je doma.
2. A hned se shromáždilo [takové] množství, že se už nemohli vejít ani ke dveřím. A mluvil jim slovo.
3. Tehdy k němu přišli s ochrnutým, kterého nesli čtyři [muži].
4. A když ho k němu nemohli kvůli zástupu přinést, odkryli střechu [nad místem], kde byl, a když [ji] probořili, spustili dolů lůžko, na kterém ležel ten ochrnutý.
5. Když Ježíš uviděl jejich víru, řekl tomu ochrnutému: "Synu, tvé hříchy jsou ti odpuštěny."
6. Byli tu ale někteří ze zákoníků. Seděli tam a v srdcích uvažovali:
7. "Proč mluví tak rouhavě? Kdo kromě samotného Boha může odpustit hříchy?"
8. Ježíš však ve svém duchu hned poznal, že takto sami pro sebe uvažují, a řekl jim: "Proč ve svých srdcích takto uvažujete?
9. Co je snadnější? Říci ochrnutému: Tvé hříchy jsou odpuštěny, anebo říci: Vstaň, vezmi své lůžko a choď?
10. Ale abyste věděli, že Syn člověka má na zemi moc odpouštět hříchy" - [tehdy] pověděl ochrnutému -
11. "říkám ti, vstaň, vezmi své lůžko a jdi domů."
12. A on hned vstal, přede všemi vzal své lůžko a odešel, takže všichni žasli a oslavovali Boha se slovy: "[Nic] takového jsme nikdy neviděli."
13. [Ježíš] pak znovu vyšel k moři. Všechen zástup přicházel k němu a on je vyučoval.
14. Cestou uviděl Léviho, Alfeova [syna], jak sedí na celnici, a řekl mu: "Pojď za mnou." A on vstal a šel za ním.
15. Když pak byl Ježíš za stolem v jeho domě, stalo se, že i mnozí celníci a hříšníci stolovali s Ježíšem a s jeho učedníky. Bylo jich totiž mnoho, [kteří] šli za ním.
16. Když však zákoníci a farizeové uviděli, že jí s celníky a hříšníky, říkali jeho učedníkům: "Jak to, že jí a pije s celníky a hříšníky?"
17. Když to Ježíš uslyšel, řekl jim: "Lékaře nepotřebují zdraví, ale nemocní. Nepřišel jsem volat spravedlivé, ale hříšné k pokání."
18. Janovi učedníci a farizeové se postili. [Někteří] přišli a řekli mu: "Proč se učedníci Jana a farizeů postí, ale tvoji učedníci se nepostí?"
19. Ježíš jim odpověděl: "Mohou se ženichovi přátelé postit, dokud je ženich s nimi? Dokud mají ženicha u sebe, nemohou se postit.
20. Přijdou však dny, kdy od nich bude ženich vzat, a tehdy, v těch dnech, se budou postit.
21. Nikdo nepřišívá záplatu z nové látky ke starému plášti; jinak utrhne ta nová záplata [i] od starého a díra je [ještě] horší.
22. Nikdo také nelije nové víno do starých nádob; jinak to nové víno roztrhne nádoby, víno se vylije a nádoby se zničí. Nové víno se přece lije do nových nádob."
23. Stalo se pak, že v sobotu procházel obilím a jeho učedníci začali cestou vytrhávat klasy.
24. Farizeové mu tedy řekli: "Pohleď, proč dělají, co se v sobotu nesmí?"
25. Řekl jim: "Copak jste nikdy nečetli, co udělal David, když měl nouzi a hlad, on i ti, kdo byli s ním?
26. Jak vešel do Božího domu za nejvyššího kněze Abiatara a jedl [posvátné] chleby předložení, které nikdo kromě kněží nesmí jíst, a dal i těm, kdo byli s ním?"
27. A řekl jim: "Sobota byla učiněna pro člověka, a ne člověk pro sobotu.
28. Proto je Syn člověka Pánem i nad sobotou."