1. Potom se k němu sešli farizeové a někteří ze zákoníků, kteří přišli z Jeruzaléma.
2. A když uviděli některé jeho učedníky jíst chleby nečistýma (to jest neumytýma) rukama, rozzlobili se.
3. Farizeové a všichni Židé totiž nejedí, aniž by si obřadně umyli ruce, a tak dodržují tradici starších.
4. [Když přijdou] z trhu, nejedí, dokud se neočistí. A je ještě mnoho jiných věcí, které přijali a dodržují, [jako] očišťování pohárů, džbánů, měděných nádob a lehátek.
5. Farizeové a zákoníci se ho potom zeptali: "Proč tvoji učedníci nežijí podle tradice starších a jedí chléb nečistýma rukama?"
6. Ale on jim odpověděl: "Izaiáš o vás pokrytcích prorokoval dobře, jak je napsáno: 'Tento lid mne ctí svými rty, avšak jejich srdce je ode mne daleko.
7. Nadarmo mne ale uctívají, když učí učení a přikázání lidí.'
8. Opustili jste totiž Boží přikázání a dodržujete lidskou tradici, očišťování džbánů a pohárů. A takových podobných věcí děláte mnoho."
9. A řekl jim: "Zavrhujete Boží přikázání čistě, abyste zachovali svou tradici.
10. Vždyť Mojžíš řekl: 'Cti svého otce a svou matku' a 'Kdokoli by zlořečil otci nebo matce, ať propadne smrti.'
11. Vy ale říkáte, že kdyby člověk řekl svému otci nebo matce: 'To, čím bych ti měl vypomoci, [je] korban' (to jest dar [Bohu]),
12. tak už ho nenecháte nic udělat pro jeho otce nebo matku.
13. Rušíte Boží slovo svou tradicí, kterou jste ustanovili. A takových podobných věcí děláte mnoho."
14. Potom svolal všechen zástup a řekl jim: "Slyšte mne všichni a rozumějte.
15. Nic, co zvenčí vchází do člověka, ho nemůže pošpinit. Člověka ale špiní to, co vychází z něj!
16. Má-li kdo uši k slyšení, ať slyší."
17. Když pak odešel od zástupu do domu, jeho učedníci se ho vyptávali na to podobenství.
18. A [on] jim řekl: "Vy jste také tak nechápaví? Copak nerozumíte, že cokoli vchází do člověka zvenčí, ho nemůže pošpinit,
19. protože to nevchází do jeho srdce, ale do břicha a vychází [to] do stoky?" Tak očistil všechny pokrmy.
20. Potom řekl: "Co z člověka vychází, to člověka špiní.
21. Z nitra lidského srdce totiž vycházejí zlé myšlenky, cizoložství, smilnění, vraždy,
22. krádeže, lakomství, ničemnost, lest, nestydatost, závistivé oko, urážky, pýcha, bláznivost.
23. Všechny tyto zlé věci vycházejí z nitra a pošpiňují člověka."
24. Potom vstal a odešel odtud do končin Týru a Sidonu. Vešel do domu a nechtěl, aby se [to] někdo dozvěděl, ale nemohl se utajit.
25. Doslechla se o něm totiž žena, jejíž dcerka měla nečistého ducha. Přišla a padla mu k nohám
26. (ta žena byla Řekyně, rodem Syrofeničanka) a prosila ho, aby z její dcery vyhnal démona.
27. Ale Ježíš jí řekl: "Nech nejprve nasytit děti, protože není správné vzít chléb dětem a hodit [ho] štěňatům."
28. Ona mu však odpověděla: "Ano, Pane, ale ta štěňata jedí pod stolem z drobtů od dětí."
29. Řekl jí tedy: "Protože [jsi řekla] tato slova, jdi domů. Ten démon z tvé dcery vyšel."
30. A když přišla domů, zjistila, že dívka leží na lůžku a že démon odešel.
31. Tehdy Ježíš znovu vyšel z kraje Tyrských a Sidonských a prostředkem území Dekapole přišel ke Galilejskému moři.
32. Tehdy k němu přivedli hluchoněmého a prosili ho, aby na něj vložil ruku.
33. On si ho vzal stranou od zástupu, vložil mu prsty do uší, plivl a dotkl se jeho jazyka.
34. Potom vzhlédl k nebi, vzdychl a řekl mu: "Efata!" což znamená: "Otevři se!"
35. A jeho uši se ihned otevřely a pouto jeho jazyka se rozvázalo a začal mluvit správně.
36. [Ježíš] jim přikázal, aby [to] nikomu neříkali, ale čím více jim přikazoval, tím více [to] rozhlašovali.
37. A [lidé] byli nesmírně ohromeni. Říkali: "Všechno udělal dobře! Dokonce [i] hluchým dává sluch a němým řeč!"