1. V těch dnech [tam] bylo velmi veliké množství lidí, a když už neměli nic k jídlu, Ježíš svolal své učedníky a řekl jim:
2. "Je mi líto toho zástupu. Vždyť zůstávají se mnou už tři dny a nemají co jíst.
3. Pokud je propustím hladové, cestou se vyčerpají; a někteří z nich přišli zdaleka."
4. Jeho učedníci mu odpověděli: "Jak bude někdo moci zde na poušti nasytit tyto [lidi] chlebem?"
5. Zeptal se jich tedy: "Kolik máte chlebů?" A oni řekli: "Sedm."
6. Přikázal tedy zástupu, aby se posadili na zem. Potom vzal těch sedm chlebů, vzdal díky, nalámal a dával svým učedníkům, aby [je] předkládali, a oni [je] předložili zástupu.
7. Měli také trochu rybiček. [Ježíš] je požehnal a řekl, ať předkládají i je.
8. A tak se najedli a byli nasyceni a nasbírali sedm košů nalámaných kousků, které zbyly.
9. Těch, kteří jedli, pak bylo okolo čtyř tisíc. [Ježíš] je potom propustil,
10. ihned nastoupil se svými učedníky na loď a přijel do dalmanutského kraje.
11. Tehdy přišli farizeové a začali se s ním hádat a pokoušet ho tím, že od něho chtěli znamení z nebe.
12. [Ježíš] si v duchu hluboce povzdychl a řekl: "Proč toto pokolení vyhledává znamení? Amen, říkám vám, že tomuto pokolení [žádné] znamení dáno nebude!"
13. A když je opustil, nastoupil zase do lodi a odplul na druhou stranu.
14. Zapomněli však vzít chléb a neměli s sebou na lodi [víc] než jeden bochník.
15. Tehdy jim přikazoval: "Dávejte pozor a varujte se kvasu farizeů a kvasu Heroda."
16. Dohadovali se tedy mezi sebou a říkali: "Nemáme [žádný] chléb."
17. Ježíš [to] ale věděl a řekl jim: "Proč se dohadujete, že nemáte chléb? Ještě nechápete a nerozumíte? Ještě máte ztvrdlé srdce?
18. Máte oči, a nevidíte? Máte uši, a neslyšíte? [Už] si nevzpomínáte?
19. Když jsem nalámal pět chlebů mezi pět tisíc [mužů], kolik plných košů nalámaných kousků jste nasbírali?" Řekli mu: "Dvanáct."
20. "A co těch sedm chlebů mezi čtyři tisíce? Kolik plných košů nalámaných kousků jste sebrali?" A oni řekli: "Sedm."
21. Řekl jim: "Jak to, že [ještě] nerozumíte?"
22. Potom přišli do Betsaidy a [tam] k němu přivedli slepce a prosili ho, aby se ho dotkl.
23. Chytil tedy toho slepce za ruku a vyvedl ho ven za vesnici. Plivl mu na oči, vložil na něj ruce a ptal se ho: "Vidíš něco?"
24. A [on] vzhlédl a řekl: "Rozeznávám lidi, neboť vidím [něco] jako chodící stromy."
25. Potom mu znovu vložil ruce na oči a nechal ho vzhlédnout. Tehdy byl uzdraven, takže viděl všechno jasně [i] na dálku.
26. Poslal ho tedy domů se slovy: "Nechoď do té vesnice ani [to] nikomu z té vesnice neříkej."
27. Tehdy Ježíš a jeho učedníci vyšli do vesnic [kolem] Cesareje Filipovy. Po cestě se svých učedníků ptal: "Za koho mne mají lidé?"
28. Oni odpověděli: "[Někteří] za Jana Křtitele, jiní za Eliáše a jiní za jednoho z proroků."
29. Tehdy se jich zeptal: "A za koho mne máte vy?" Petr odpověděl a řekl mu: "Ty jsi Kristus!"
30. A on je přísně napomenul, aby [to] o něm nikomu neříkali.
31. Tehdy je začal učit, že Syn člověka musí mnoho vytrpět a být zavržen staršími, velekněžím i zákoníky, být zabit a po třech dnech vstát [z] mrtvých.
32. Ta slova mluvil otevřeně, a [proto] ho Petr vzal stranou a začal ho kárat.
33. Ježíš se ale obrátil, podíval se na své učedníky a pokáral Petra slovy: "Jdi za mnou, Satane! Nemyslíš na Boží věci, ale na lidské."
34. Potom svolal zástup se svými učedníky a řekl jim: "Chce-li někdo jít za mnou, ať se zřekne sám sebe, vezme svůj kříž a následuje mne.
35. Kdokoli by si totiž chtěl zachránit duši, ztratí ji, ale kdokoli ztratí svou duši pro mne a pro evangelium, ten ji zachrání.
36. Vždyť co prospěje člověku, kdyby získal celý svět, ale uškodil své duši?
37. A co dá člověk na oplátku za svou duši?
38. Kdo by se totiž v tomto cizoložném a hříšném pokolení styděl za mne a za má slova, za toho se bude stydět i Syn člověka, až přijde ve slávě svého Otce se svatými anděly."