1. Když zatroubil pátý anděl, uviděl jsem hvězdu spadlou z nebe na zem. Byl jí dán klíč od bezedné propasti,
2. a když tu bezednou propast otevřela, vystoupil z propasti dým jako dým [z] veliké pece a dýmem té propasti se zatmělo slunce i ovzduší.
3. Z toho dýmu pak vyšly na zem kobylky, jimž byla dána moc - moc, jakou mají pozemští štíři.
4. Bylo jim řečeno, aby neškodily trávě na zemi ani žádné zeleni ani žádnému stromu, jenom lidem, kteří nemají na čele Boží znamení.
5. A bylo jim dáno, ne aby je zabíjely, ale aby [je] trýznily po pět měsíců. A jejich trýznění [bylo] jako trýznění od štíra, když bodne člověka.
6. (V těch dnech budou lidé hledat smrt, ale nenaleznou ji; budou toužit umřít, ale smrt od nich uteče.)
7. Vzhledem byly ty kobylky podobné koním připraveným k boji. Na jejich hlavách [byly] jakoby koruny podobné zlatu a jejich tváře [byly] jako tváře lidí.
8. Měly vlasy jako vlasy žen a jejich zuby byly jako lví.
9. Také měly pancíře jako pancíře ze železa a zvuk jejich křídel [byl] jako zvuk vozů, když množství koní běží do boje.
10. Ocasy měly jako štíři a v těch ocasech byly ostny. A v jejich moci [bylo] ubližovat lidem po pět měsíců.
11. A měly nad sebou krále, anděla propasti, který se hebrejsky jmenuje Abaddon a v řečtině má jméno Apollyon.
12. První "běda" pominulo; hle, potom přichází ještě dvoje [další] "běda":
13. Když zatroubil šestý anděl, uslyšel jsem jakýsi hlas ze čtyř rohů zlatého oltáře, který [je] před Boží tváří,
14. jak řekl šestému andělu, který měl polnici: "Rozvaž ty čtyři anděly, kteří jsou svázáni u veliké řeky Eufrat!"
15. A [tak] byli rozvázáni ti čtyři andělé, připravení na hodinu, den, měsíc a rok, aby pobili třetinu lidí.
16. Počet jezdců [jejich] vojska [byl] dvě stě miliónů - zaslechl jsem totiž jejich počet.
17. A tak jsem ve vidění spatřil koně a ty, kteří na nich seděli. Měli ohnivě [rudé], hyacintově [modré] a sírově [žluté] pancíře. Hlavy těch koní [byly] jako hlavy lvů a z jejich tlam vycházel oheň, dým a síra.
18. Těmito třemi [ranami], ohněm, dýmem a sírou, které vycházely z jejich tlam, byla pobita třetina lidí.
19. Neboť jejich moc je v jejich tlamách a ocasech. Jejich ocasy [jsou] totiž podobné hadům s hlavami, jimiž škodí.
20. Ostatní lidé, kteří nebyli zabiti těmito ranami, však nečinili pokání ze skutků svých rukou, aby se přestali klanět démonům a modlám [ze] zlata, stříbra, mědi, [z] kamene i [ze] dřeva, které nemohou vidět ani slyšet ani chodit.
21. Nečinili také pokání ze svých vražd ani ze svého čarodějnictví, ze svého smilstva, ani ze svých krádeží.