1. Jakou [má] tedy Žid výhodu? A jaký [je] užitek obřízky?
2. Veliký v každém ohledu! Předně ovšem [ten], že [jim] byla svěřena Boží slova.
3. Co totiž [na tom], jestliže někteří neuvěřili? Zruší snad jejich nevěra Boží věrnost?
4. V žádném případě! Ať je však Bůh pravdomluvný a každý člověk lhář, jak je napsáno: "Abys byl shledán spravedlivým ve svých slovech a zvítězil, kdyby ses soudil."
5. Jestliže však naše nepravost dokazuje Boží spravedlnost, co řekneme? [Je] snad Bůh nespravedlivý, když vylévá svůj hněv? (Mluvím po lidsku.)
6. V žádném případě! Vždyť jak by [potom] Bůh soudil svět?
7. Jestliže se totiž mou lží rozhojnila Boží pravda k jeho slávě, proč jsem tedy ještě souzen jako hříšník?
8. A [proč] neříci: "Čiňme zlé věci, aby přišly dobré," jak nás pomlouvají a jak někteří tvrdí, že my říkáme? Jejich odsouzení je spravedlivé.
9. Co tedy? Máme [nějakou] přednost? Vůbec ne; vždyť jsme již dříve obvinili jak Židy, tak Řeky, že jsou všichni pod hříchem,
10. jak je napsáno: "Není spravedlivého, [není] ani jednoho.
11. Není, kdo by rozuměl, není, kdo by hledal Boha.
12. Všichni se odchýlili, společně se stali neužitečnými; není, kdo by konal dobro, není ani jeden."
13. "Jejich hrdlo [je] otevřený hrob, svými jazyky podváděli." "Pod jejich rty [je] jed lítých hadů."
14. "Jejich ústa jsou plná zlořečení a hořkosti."
15. "Jejich nohy jsou rychlé k prolití krve;
16. zkáza a bída [je] na jejich cestách
17. a cestu pokoje nepoznali."
18. "Před jejich očima není Boží bázně."
19. Víme pak, že cokoli Zákon říká, říká těm, kdo jsou pod Zákonem, aby byla zacpána všechna ústa a aby všechen svět byl vinen před Bohem.
20. Na základě skutků Zákona totiž nebude v jeho očích ospravedlněno žádné tělo; neboť skrze Zákon [přichází] poznání hříchu.
21. Nyní je však bez Zákona zjevena Boží spravedlnost, dosvědčovaná Zákonem i Proroky,
22. totiž Boží spravedlnost skrze víru Ježíše Krista ke všem a na všechny, kdo věří. Není totiž rozdílu,
23. neboť všichni zhřešili a chybí jim Boží sláva.
24. Jsou [však] zadarmo ospravedlňováni jeho milostí, skrze vykoupení, které [je] v Ježíši Kristu,
25. jehož Bůh určil za nástroj smíření skrze víru v jeho krev, aby prokázal svou spravedlnost; [neboť] Bůh ve své shovívavosti prominul předešlé hříchy,
26. aby prokázal svou spravedlnost v nynějším čase, aby byl spravedlivým a ospravedlňujícím toho, kdo [je] z Ježíšovy víry.
27. Kde je tedy ta chlouba? Byla vyloučena. Skrze jaký zákon? [Snad] skutků? Nikoli, ale skrze zákon víry.
28. Máme tedy za to, že člověk je ospravedlňován vírou bez skutků Zákona.
29. [Je] snad Bůh jenom Židů? Není také pohanů? Ano, [je] i pohanů,
30. poněvadž [je] jeden Bůh, který ospravedlní obřezané z víry a neobřezané skrze víru.
31. Rušíme tedy vírou Zákon? V žádném případě! Naopak, Zákon potvrzujeme.