1. I mluvil Hospodin k Mojžíšovi, řka:
2. Mluv synům Izraelským a rci jim: Já jsem Hospodin Bůh váš.
3. Vedlé skutků země Egyptské, v níž jste bydlili, nečiňte, ani podlé skutků země Kananejské, do kteréž já vás uvozuji, činiti budete, a v ustanoveních jejich nechoďte.
4. Soudy mé čiňte a ustanovení mých ostříhejte, abyste chodili v nich: Já jsem Hospodin Bůh váš.
5. Ostříhejte ustanovení mých a soudů mých. Člověk ten, kterýž by je činil, živ bude v nich: Já jsem Hospodin.
6. Nižádný člověk k žádné přítelkyni krevní nepřistupuj k obnažení hanby její: Já jsem Hospodin.
7. Hanby otce svého a matky své neodkryješ; matka tvá jest, neodkryješ hanby její.
8. Hanby ženy otce svého neodkryješ; nebo hanba otce tvého jest.
9. Hanby sestry své, dcery otce svého aneb dcery matky své, kteráž doma zplozena aneb vně zplozena jest, neodkryješ hanby jejich.
10. Hanby vnučky své, buď po synu neb dceři své, neodkryješ; nebo hanba tvá jsou.
11. Hanby dcery manželky otce svého, kteráž jest zplozena od otce tvého, tvá sestra jest, neodkryješ hanby její.
12. Hanby sestry otce svého neodkryješ; nebo krevní přítelkyně otce tvého jest.
13. Hanby sestry matky své neodkryješ; nebo krevní přítelkyně matky tvé jest.
14. Hanby bratra otce svého neodkryješ; k manželce jeho nevejdeš, stryna tvá jest.
15. Hanby nevěsty své neodkryješ; manželka jest syna tvého, neodkryješ hanby její.
16. Hanby manželky bratra svého neodkryješ; nebo hanba bratra tvého jest.
17. Hanby ženy a dcery její neodkryješ. Vnučky její po synu neb po dceři její nepojmeš, abys odkryl hanbu její; nebo krevní jsou, a nešlechetnost jest.
18. Nevezmeš sobě ženy k ženě první, abys ssoužil ji, odkrývaje hanbu její za života jejího.
19. Také k ženě, když jest v své nemoci nečisté, nepřistoupíš, odkrývaje hanbu její.
20. S manželkou bližního svého nebudeš obcovati, poškvrňuje se s ní.
21. Nedopustíš, aby kdo z semene tvého proveden byl skrze oheň modly Moloch, abys nepoškvrnil jména Boha svého: Já jsem Hospodin.
22. Nebudeš obcovati s mužským pohlavím, scházeje se s ním jako s ženou; nebo ohavnost jest.
23. A s žádným hovadem nebudeš obcovati, poškvrňuje se s ním; ani žena nepoddá se hovadu, aby s ním obývala; nebo mrzkost jest.
24. A protož nepoškvrňujtež se žádnou touto věcí; nebo těmito všemi věcmi poškvrnili se pohané, kteréž já vyvrhu od tváři vaší.
25. Nebo poškvrnila se země, a navštívím nepravost její na ní, a vyvrátí země obyvatele své.
26. Ale vy ostříhejte ustanovení mých a soudů mých, a nečiňte nižádných ohavností těchto, tak domácí jako příchozí, kterýž jest pohostinu u prostřed vás.
27. (Nebo všecky ty ohavnosti činili lidé země té, kteříž byli před vámi, čímž poškvrněna jest země.)
28. Aby nevyvrátila vás země, proto že byste jí poškvrnili, jako vyvrátila národ, kterýž byl před vámi.
29. Nebo kdož by koli dopustil se některé ze všech ohavností těch: duše zajisté, kteréž by činily to, vyhlazeny budou z prostředku lidu svého.
30. Protož ostříhejte přikázání mých, abyste nečinili ničeho z obyčejů ohavných,kteříž činěni jsou před vámi, aniž sebe jimi poškvrňujte: Já jsem Hospodin Bůh váš.
| 
