1. Vzácnější jest jméno dobré než bohatství veliké, a přízeň lepší než stříbro a zlato.
2. Bohatý a chudý potkávají se, učinitel obou jest Hospodin.
3. Opatrný vida zlé, vyhne se, ale hloupí předce jdouce, těžkosti docházejí.
4. Pokory a bázně Hospodinovy odplata jest bohatství a sláva i život.
5. Trní a osídla jsou na cestě převráceného; kdož ostříhá duše své, vzdálí se od nich.
6. Vyučuj mladého podlé způsobu cesty jeho; nebo když se i zstará, neuchýlí se od ní.
7. Bohatý nad chudými panuje, a vypůjčující bývá služebníkem toho, jenž půjčuje.
8. Kdo rozsívá nepravost, žíti bude trápení; prut zajisté prchlivosti jeho přestane.
9. Oko dobrotivé, onoť požehnáno bude; nebo udílí z chleba svého chudému.
10. Vyvrz posměvače, a odejdeť svada, anobrž přestane svár a lehkost.
11. Kdo miluje čistotu srdce, a v čích rtech jest příjemnost, takového král přítelem bývá.
12. Oči Hospodinovy ostříhají umění, ale snažnosti ošemetného převrací.
13. Říká lenoch: Lev jest vně, naprostřed ulic byl bych zabit.
14. Jáma hluboká ústa postranních; ten, na kohož se hněvá Hospodin, vpadne tam.
15. Bláznovství přivázáno jest k srdci mladého, ale metla kázně vzdálí je od něho.
16. Kdo utiská nuzného, aby rozmnožil své, a dává bohatému, jistotně bude v nouzi.
17. Nakloň ucha svého, a slyš slova moudrých, a mysl svou přilož k učení mému.
18. Nebo to bude utěšenou věcí, jestliže je složíš v srdci svém, budou-li spolu nastrojena ve rtech tvých.
19. Aby bylo v Hospodinu doufání tvé, oznamujiť to dnes. I ty také ostříhej toho.
20. Zdaližť jsem nenapsal znamenitých věcí z strany rad a umění,
21. Aťbych v známost uvedl jistotu řečí pravých, tak abys vynášeti mohl slova pravdy těm, kteříž by k tobě poslali?
22. Nelup nuzného, proto že nuzný jest, aniž potírej chudého v bráně.
23. Nebo Hospodin povede při jejich, a vydře duši těm, kteříž vydírají jim.
24. Nebývej přítelem hněvivého, a s mužem prchlivým neobcuj,
25. Abys se nenaučil stezkám jeho, a nevložil osídla na duši svou.
26. Nebývej mezi rukojměmi, mezi slibujícími za dluhy.
27. Nemáš-li, čím bys zaplatil, proč má kdo bráti lůže tvé pod tebou?
28. Nepřenášej mezníku starodávního, kterýž učinili otcové tvoji.
29. Vídáš-li, že muž snažný v díle svém před králi stává? Nestává před nepatrnými.
| 
