1. Slova Agura, syna Jáke. Sepsání řečí muže toho k Itielovi, k Itielovi a Uchalovi.
2. Jistě žeť jsem hloupější nad jiné, tak že rozumnosti člověka obecného nemám,
3. Aniž jsem se naučil moudrosti, a umění svatých neumím.
4. Kdo vstoupil v nebe, i sstoupil? Kdo sebral vítr do hrstí svých? Kdo shrnul vody v roucho své? Kdo upevnil všecky končiny země? Které jméno jeho, a jaké jméno syna jeho, víš-li?
5. Všeliká výmluvnost Boží přečištěná jest; onť jest štít doufajících v něho.
6. Nepřidávej k slovům jeho, aby tě nekáral, a byl bys ve lži postižen.
7. Dvou věcí žádám od tebe, neoslýchejž mne, prvé než umru:
8. Marnost a slovo lživé vzdal ode mne, chudoby neb bohatství nedávej mi, živ mne pokrmem vedlé potřeby mé,
9. Abych snad nasycen jsa, tě nezapřel, a neřekl: Kdo jest Hospodin? a abych zchudna, nekradl, a nebral naprázdno jména Hospodina Boha svého.
10. Nesoč na služebníka před pánem jeho, aťby nezlořečil, a ty abys nehřešil.
11. Jest pokolení, kteréž otci svému zlořečí, a matce své nedobrořečí.
12. Jest pokolení čisté samo u sebe, ačkoli od nečistot svých není obmyto.
13. Jest pokolení, jehož vysoké jsou oči, a víčka jeho jsou vyzdvižená.
14. Jest pokolení, jehož zubové jsou mečové, a třenovní zubové jeho nožové, k zžírání chudých na zemi a nuzných na světě.
15. Pijavice má dvě dcery říkající: Dej, dej. Tři věci nebývají nasyceny, anobrž čtyry, kteréž nikdy neřeknou: Dosti:
16. Peklo a život neplodné, země též nebývá nasycena vodou, a oheň neříká: Dosti.
17. Oko, kteréž se posmívá otci, a pohrdá poslušenstvím matky, vyklubí krkavci potoční, aneb snědí je orličata.
18. Tři tyto věci skryty jsou přede mnou, nýbrž čtyry, kterýchž neznám:
19. Cesty orlice v povětří, cesty hada na skále, cesty lodí u prostřed moře, a cesty muže při panně.
20. Takováž jest cesta ženy cizoložné: Jí, a utře ústa svá, a dí: Nepáchala jsem nepravosti.
21. Pode třmi věcmi pohybuje se země, anobrž pod čtyřmi, jichž nemůž snésti:
22. Pod služebníkem, když kraluje, a bláznem, když se nasytí chleba;
23. Pod omrzalou, když se vdá, a děvkou, když dědičkou bývá paní své.
24. Čtyry tyto věci jsou malé na zemi, a však jsou moudřejší nad mudrce:
25. Mravenci, lid nesilný, kteříž však připravují v létě pokrm svůj;
26. Králíkové, lid nesilný, kteříž však stavějí v skále dům svůj;
27. Krále nemají kobylky, a však vycházejí po houfích všecky;
28. Pavouk rukama dělá, a bývá na palácích královských.
29. Tři tyto věci udatně vykračují, anobrž čtyry, kteréž zmužile chodí:
30. Lev nejsilnější mezi zvířaty, kterýž neustupuje před žádným;
31. Přepásaný na bedrách kůň neb kozel, a král, proti němuž žádný nepovstává.
32. Jestliže jsi bláznil, vynášeje se, a myslil-lis zle, ruku na ústa polož.
33. Kdo tluče smetanu, stlouká máslo, a stiskání nosu vyvodí krev, tak popouzení k hněvu vyvodí svár.
| 
