1. Poslouchejte, synové, učení otcova, a pozorujte, abyste poznali rozumnost.
2. Nebo naučení dobré dávám vám, neopouštějtež zákona mého.
3. Když jsem byl syn u otce svého mladičký, a jediný při matce své,
4. On vyučoval mne a říkal mi: Ať se chopí výmluvností mých srdce tvé, ostříhej přikázaní mých, a živ budeš.
5. Nabuď moudrosti, nabuď rozumnosti; nezapomínej, ani se uchyluj od řečí úst mých.
6. Neopouštějž jí, a bude tě ostříhati; miluj ji, a zachová tě.
7. Předně moudrosti, moudrosti nabývej, a za všecko jmění své zjednej rozumnost.
8. Vyvyšuj ji, a zvýšíť tě; poctí tě, když ji přijmeš.
9. Přidá hlavě tvé příjemnosti, korunou krásnou obdaří tě.
10. Slyš, synu můj, a přijmi řeči mé, a tak rozmnoží se léta života tvého.
11. Cestě moudrosti učím tě, vedu tě stezkami přímými.
12. Když choditi budeš, nebude ssoužen krok tvůj, a poběhneš-li, neustrčíš se.
13. Chopiž se učení, nepouštěj, ostříhej ho, nebo ono jest život tvůj.
14. Na stezku bezbožných nevcházej, a nekráčej cestou zlostníků.
15. Opusť ji, nechoď po ní, uchyl se od ní, a pomiň jí.
16. Neboť nespí, leč zlost provedou; anobrž zahánín bývá sen jejich, dokudž ku pádu nepřivodí,
17. Proto že jedí chléb bezbožnosti, a víno loupeží pijí.
18. Ale stezka spravedlivých jako světlo jasné, kteréž rozmáhá se, a svítí až do pravého dne.
19. Cesta pak bezbožných jako mrákota; nevědí, na čem se ustrčiti mohou.
20. Synu můj, slov mých pozoruj, k řečem mým nakloň ucha svého.
21. Nechať neodcházejí od očí tvých, ostříhej jich u prostřed srdce svého.
22. Nebo životem jsou těm, kteříž je nalézají, i všemu tělu jejich lékařstvím.
23. Přede vším, čehož se stříci sluší, ostříhej srdce svého, nebo z něho pochází život.
24. Odlož od sebe převrácenost úst, a zlost rtů vzdal od sebe.
25. Oči tvé ať k dobrým věcem patří, a víčka tvá ať přímě hledí před tebou.
26. Zvaž stezku noh svých, a všecky cesty tvé ať jsou spraveny.
27. Neuchyluj se na pravo ani na levo, odvrať nohu svou od zlého.
| 
