Žalm, Chapter 137

1. Při řekách Babylonských tam jsme sedávali, a plakávali, rozpomínajíce se na Sion.    2. Na vrbí v té zemi zavěšovali jsme citary své.    3. A když se tam dotazovali nás ti, kteříž nás zajali, na slova písničky, (ješto jsme zavěsili byli veselí), říkajíce: Zpívejte nám některou píseň Sionskou:    4. Kterakž bychom měli zpívati píseň Hospodinovu v zemi cizozemců?    5. Jestliže se zapomenu na tebe, ó Jeruzaléme, zapomeniž i pravice má.    6. Přilniž i jazyk můj k dásním mým, nebudu-li se rozpomínati na tebe, jestliže v samém Jeruzalémě nebudu míti svého největšího potěšení.    7. Rozpomeň se, Hospodine, na Idumejské, a na den Jeruzaléma, kteříž pravili: Rozbořte, rozbořte až do základů v něm.    8. Ó dcero Babylonská, zkažena býti máš. Blahoslavený ten, kdož odplatí tobě za to, což jsi nám zlého učinila.    9. Blahoslavený, kdož pochytí dítky tvé a o skálu je rozrážeti bude.