Žalm, Chapter 2

1. Proč se bouří národové, a lidé daremné věci přemyšlují?    2. Sstupují se králové zemští, a knížata se spolu radí proti Hospodinu, a proti pomazanému jeho,    3. Říkajíce: Roztrhejme svazky jejich, a zavrzme od sebe provazy jejich.    4. Ale ten, jenž přebývá v nebesích, směje se, Pán posmívá se jim.    5. Tehdáž mluviti bude k nim v hněvě svém, a v prchlivosti své předěsí je, řka:    6. Jáť jsem ustanovil krále svého nad Sionem, horou svatou mou.    7. Vypravovati budu úsudek. Hospodin řekl ke mně: Syn můj ty jsi, já dnes zplodil jsem tě.    8. Požádej mne, a dámť národy, dědictví tvé, a končiny země, vládařství tvé.    9. Roztlučeš je prutem železným, a jako nádobu hrnčířskou roztříštíš je.    10. A protož, králové, nyní srozumějte, vyučujte se, soudcové zemští.    11. Služte Hospodinu v bázni, a veselte se s třesením.    12. Líbejte syna, aby se nerozhněval, a zhynuli byste na cestě, jakž by se jen málo zapálil hněv jeho. Blahoslavení jsou všickni, kteříž doufají v něho.