Ozeáš, Chapter 6

1. "Pojďte, vraťme se k Hospodinu, on nás rozsápal a také zhojí, zranil nás a také obváže.    2. Po dvou dnech nám vrátí život, třetího dne nám dá povstat a my před ním budeme žít.    3. Poznávejme Hospodina, usilujme ho poznat. Jako jitřenka, tak jistě on vyjde. Přijde k nám jako přívaly dešťů a jako jarní déšť, jenž svlažuje zemi."    4. Co mám s tebou dělat, Efrajime? Co mám s tebou dělat, Judo? Vaše zbožnost je jak jitřní obláček, jako rosa, která hned po ránu mizí.    5. Proto jsem je otesával skrze proroky, ubíjel jsem je výroky svých úst; z mých soudů nad tebou ti vzejde světlo.    6. Chci milosrdenství, ne oběť, poznání Boha je nad zápaly.    7. Oni však po způsobu lidí přestoupili smlouvu, ve všem se vůči mně zachovali věrolomně.    8. Gileád je městem těch, kdo páchají ničemnosti, městem krvavých stop.    9. Jako hordy na někoho číhající spolčují se kněží, vraždí na cestě do Šekemu, prosazují své mrzké plány.    10. V izraelském domě vidím strašnou věc: Izrael se tam poskvrňuje Efrajimovým smilstvem.    11. A tobě, Judo, nastane žeň, až změním úděl svého lidu.