1. A Ježíš k nim znovu mluvil v podobenstvích:
2. "S královstvím Božím je to tak, jako když jeden král vystrojil svatbu svému synu.
3. Poslal služebníky, aby přivedli pozvané na svatbu, ale oni nechtěli jít.
4. Poslal znovu jiné služebníky se slovy: `Řekněte pozvaným: Hle, hostinu jsem uchystal, býčci a krmný dobytek je poražen, všechno je připraveno; pojďte na svatbu!´
5. Ale oni nedbali a odešli, jeden na své pole, druhý za svým obchodem.
6. Ostatní chytili jeho služebníky, potupně je ztýrali a zabili je.
7. Tu se král rozhněval, poslal svá vojska, vrahy zahubil a jejich město vypálil.
8. Potom řekl svým služebníkům: `Svatba je připravena, ale pozvaní nebyli jí hodni;
9. jděte tedy na rozcestí a koho najdete, pozvěte na svatbu.´
10. Služebníci vyšli na cesty a shromáždili všechny, které nalezli, zlé i dobré; a svatební síň se naplnila stolovníky.
11. Když král vstoupil mezi stolovníky, spatřil tam člověka, který nebyl oblečen na svatbu.
12. Řekl mu: `Příteli, jak ses sem dostal, když nejsi oblečen na svatbu?´ On se nezmohl ani na slovo.
13. Tu řekl král sloužícím: `Svažte mu ruce i nohy a uvrhněte ho ven do temnot; tam bude pláč a skřípění zubů.´
14. Neboť mnozí jsou pozváni, ale málokdo bude vybrán."
15. Tehdy farizeové šli a radili se, jak by Ježíšovi nějakým slovem nastražili léčku.
16. Poslali za ním své učedníky s herodiány, aby řekli: "Mistře, víme, že jsi pravdivý a učíš cestě Boží podle pravdy; na nikoho se neohlížíš a nebereš ohled na postavení člověka.
17. Pověz nám tedy, co myslíš: Je dovoleno dávat daň císaři, nebo ne?"
18. Ale Ježíš poznal jejich zlý úmysl a řekl: "Co mě pokoušíte, pokrytci?
19. "Ukažte mi peníz daně!" Podali mu denár.
20. On jim řekl: "Čí je tento obraz a nápis?"
21. Odpověděli: "Císařův." Tu jim řekl: "Odevzdejte tedy, co je císařovo, císaři, co je Boží, dejte Bohu."
22. Když to slyšeli, podivili se, nechali ho a odešli.
23. V ten den přišli za ním saduceové, kteří říkají, že není vzkříšení, a předložili mu dotaz:
24. "Mistře, Mojžíš řekl: `Zemře-li někdo bez dětí, ať se s jeho manželkou podle řádu švagrovství ožení jeho bratr a zplodí svému bratru potomka.´
25. U nás bylo sedm bratří. První po svatbě zemřel, a protože neměl potomka, zanechal svou ženu svému bratru.
26. Stejně i druhý, třetí a nakonec všech sedm.
27. Naposledy ze všech zemřela ta žena.
28. Až bude vzkříšení, komu z těch sedmi bude patřit? Vždyť ji měli všichni!"
29. Ježíš jim odpověděl: "Mýlíte se, neznáte Písma ani moc Boží.
30. Po vzkříšení se lidé nežení ani nevdávají, ale jsou jako nebeští andělé.
31. A pokud jde o vzkříšení mrtvých, nečetli jste, co vám Bůh pravil:
32. `Já jsem Bůh Abrahamův, Bůh Izákův a Bůh Jákobův?´ On přece není Bohem mrtvých, nýbrž živých."
33. Když to slyšely zástupy, žasly nad jeho učením.
34. Když se farizeové doslechli, že umlčel saduceje, smluvili se
35. a jeden jejich zákoník se ho otázal, aby ho pokoušel:
36. "Mistře, které přikázání v zákoně je největší?"
37. On mu řekl: "`Miluj Hospodina, Boha svého, celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou myslí.´
38. To je největší a první přikázání.
39. Druhé je mu podobné: `Miluj svého bližního jako sám sebe.´
40. Na těch dvou přikázáních spočívá celý Zákon i Proroci."
41. Když se farizeové sešli, zeptal se jich Ježíš:
42. "Co si myslíte o Mesiášovi? Čí je syn?" Odpověděli mu: "Davidův."
43. Řekl jim: "Jak to tedy, že ho David v Duchu svatém nazývá Pánem, když praví:
44. `Řekl Hospodin mému Pánu: Usedni po mé pravici, dokud ti nepoložím nepřátele pod nohy.´
45. Jestliže tedy David nazývá Mesiáše Pánem, jak může být jeho synem?"
46. A nikdo nebyl s to odpovědět mu ani slovo; od toho dne se ho již nikdo neodvážil tázat.
| 
