1. Jako sníh v létě a déšť ve žni, tak se nehodí k hlupákovi sláva.
2. Vrabec přeletuje, vlaštovka poletuje, bezdůvodné zlořečení nezasáhne.
3. Na koně bič, na osla uzdu, na hřbet hlupáků hůl.
4. Neodpovídej hlupákovi podle jeho pošetilosti, abys nebyl jako on.
5. Odpověz hlupákovi podle jeho pošetilosti, aby se sám sobě nezdál moudrý.
6. Nohy si mrzačí, zakusí příkoří, kdo posílá vzkaz po hlupákovi.
7. Slabé jsou nohy chromého i přísloví v ústech hlupáků.
8. Jako oblázek vložený do praku je pocta vzdaná hlupákovi.
9. Jako trn v ruce opilého, tak přísloví v ústech hlupáků.
10. Jako střelec, který chce všechno zasáhnout, je ten, kdo najímá hlupáka a kdejaké tuláky.
11. Jako se pes vrací ke svému zvratku, tak hlupák opakuje svou pošetilost.
12. Uvidíš-li muže, který si připadá moudrý, věz, že hlupák má víc naděje než on.
13. Lenoch říká: "Na cestě je lvíče, v ulicích je lev."
14. Dveře se otáčejí ve svém čepu a lenoch na svém loži.
15. Lenoch sáhne rukou do mísy, ale je mu zatěžko vrátit ji k ústům.
16. Lenoch si připadá moudřejší než sedm zkušeně odpovídajících.
17. Chytá psa za uši, kdo se rozlítí ve sporu, který se ho netýká.
18. Jako pomatený, který střílí ohnivé šípy a smrtící střely,
19. tak jedná muž, který obelstí bližního a řekne: "Já jsem jen žertoval."
20. Není-li už dřevo, uhasne oheň, není-li klevetník, utichne svár.
21. Uhlí do výhně, dříví na oheň - tím je svárlivý muž pro vzplanutí sporu.
22. Řeči klevetníkovy jsou jak pamlsky, sestoupí až do nejvnitřnějších útrob.
23. Stříbrná poleva na hliněném střepu jsou planoucí rty, ale zlé srdce.
24. Na rtech má přetvářku, kdo nenávidí, ve svém nitru chová lest.
25. Mluví-li přívětivě, nevěř mu. Vždyť v jeho srdci je sedmerá ohavnost;
26. nenávist může podvodně zakrýt, ale ve shromáždění bude jeho zloba odhalena.
27. Kdo kope jámu, padne do ní, a kdo valí balvan, na toho se zvrátí.
28. Zrádný jazyk nenávidí ty, na které dotírá, úlisná ústa přivodí pád.
| 
