Žalm, Chapter 141

1. Žalm Davidův. Hospodine, k tobě volám, pospěš ke mně, dopřej sluchu mému hlasu, když tě volám!    2. Jako kadidlo ať míří má modlitba k tobě, pozdvižení mých rukou jak večerní oběť.    3. Hospodine, postav stráž k mým ústům, přede dveře mých rtů hlídku,    4. nedej, aby se mé srdce přiklonilo ke zlu, ať se nedopustím svévolnosti s muži, kteří pášou ničemnosti; jejich vlídnosti okoušet nechci.    5. Spravedlivý ať mě třeba bije, pokládám to za milosrdenství, ať mě trestá, je to pro mou hlavu olej, má hlava to neodmítne, v jejich neštěstí se za ně ještě budu modlit.    6. Ať jsou jejich soudci svrženi na úbočí skály, ale spravedliví ať slyší, že vlídná jsou má slova.    7. Jako když se v zemi všechno seká a poltí, k jícnu podsvětí se sypou naše kosti.    8. K tobě, Panovníku Hospodine, pozvedám své oči, utíkám se k tobě, nevydej mě smrti,    9. ochraňuj mě před osidlem na mě políčeným, před léčkami pachatelů ničemností!    10. Svévolníci ať se chytí do svých tenat, kdežto já ať projdu!