Žalm, Chapter 55

1. Pro předního zpěváka za doprovodu strunných nástrojů. Poučující, Davidův.    2. Dopřej, Bože, modlitbě mé sluchu, neskrývej se před mou prosbou.    3. Věnuj mi pozornost, odpověz mi, lkám a sténám, zmateně se toulám,    4. neboť nepřítel mi spílá, svévolník mě tísní, chtěli by mě zlomit ničemnostmi, štvou proti mně plni vzteku.    5. Srdce se mi v hrudi svírá, přepadly mě hrůzy smrti,    6. padá na mě strach a chvění, zděšení mě zachvátilo.    7. Pravím: Kéž bych měl křídla jako holubice, uletěl bych, usadil se jinde.    8. Ano, daleko bych letěl, pobýval bych v poušti,    9. spěchal do bezpečí před náporem větru, před vichřicí.    10. Ve zmatek je uveď, Panovníku, jazyky jim rozdvoj, v městě vidím násilí a sváry,    11. ve dne v noci po hradbách se plíží, ničemnost a trápení jsou v jeho středu,    12. v jeho středu běsní zhouba, týrání a lest se nehnou z ulic.    13. Není to nepřítel, kdo mě tupí, to bych přece snesl; nade mne se nevypíná ten, který mě nenávidí, před tím bych se ukryl,    14. jsi to však ty, člověk jako já, můj druh a přítel!    15. Ten nejlepší vztah nás pojil, za bouřného jásotu jsme chodívali do Božího domu.    16. Ať je překvapí smrt, ať zaživa sejdou do podsvětí! Jen zloba je v jejich doupatech, je v jejich středu.    17. A já volám k Bohu, Hospodin mě spasí.    18. Večer, zrána, za poledne lkám a sténám. - Vyslyšel můj hlas!    19. On vykoupí mě z války, daruje mi pokoj, ač jich proti mně je tolik.    20. Slyší Bůh a pokoří je, on, jenž odedávna trůní, když se změnit nechtějí a nebojí se Boha.    21. Leckdo vztáhne ruku na ty, kteří v pokoji s ním žijí, jeho smlouvu znesvěcuje.    22. Lichotek má plná ústa, ale v srdci válku. Hladší nad olej jsou jeho slova, ale jsou to vytasené meče.    23. Na Hospodina slož svoji starost, postará se o tebe a nedopustí, aby se kdy spravedlivý zhroutil.    24. Ty je, Bože, srázíš v jámu zkázy. Ti, kdo prolévají krev a stavějí vše na lsti, nedožijí ani poloviny svých dnů. Já však doufám v tebe!