1. David dal nastoupit lidu, který byl s ním, a ustanovil nad nimi velitele nad tisíci a nad sty.
2. Potom David podřídil třetinu lidu Jóabovi, třetinu Jóabovu bratru Abíšajovi, synu Serújinu, a třetinu Itaji Gatskému. Lidu král řekl: "Já s vámi potáhnu rovněž."
3. Lid však prohlásil: "Netáhni. Na nás jim nebude záležet, budeme-li utíkat. Usmrtí-li nás i polovic, nebude jim na nás záležet. Ty však jsi za deset tisíc z nás. Nyní nám lépe pomůžeš, když budeš ve městě."
4. Král jim odvětil: "Učiním, co pokládáte za dobré." Král se postavil k bráně a všechen lid vycházel po stech a tisících.
5. Král přikázal Jóabovi, Abíšajovi a Itajovi: "S ohledem na mne jednejte s mládencem Abšalómem šetrně." Všechen lid slyšel, co král všem velitelům ohledně Abšalóma přikázal.
6. I vytáhl lid do pole proti Izraeli. K bitvě došlo v Efrajimském lese.
7. Izraelský lid tam byl Davidovými služebníky poražen. V ten den došlo k velké porážce, bylo dvacet tisíc padlých.
8. Bitva se rozšířila po celé té zemi a les toho dne pohltil více lidu než meč.
9. Abšalóm narazil na Davidovy služebníky, a jak ujížděl na mezku, vběhl mezek pod větvoví velikého posvátného stromu a on v tom stromě uvázl hlavou, takže se ocitl mezi nebem a zemí; mezek, na němž jel, běžel dál.
10. Uviděl to nějaký muž a oznámil to Jóabovi: "Hle, viděl jsem Abšalóma visícího na posvátném stromě."
11. Jóab řekl muži, který mu to oznámil: "Když jsi ho viděl, proč jsi ho tam nesrazil k zemi? Byl bych ti dal deset šekelů stříbra a jeden pás."
12. Ale ten muž Jóabovi odvětil: "I kdybych dostal na ruku tisíc šekelů stříbra, nevztáhl bych ruku na královského syna. Na vlastní uši jsme přece slyšeli, co král přikázal tobě, Abíšajovi a Itajovi: »Jen mi dejte pozor na mládence Abšalóma!«
13. Mám být sám proti sobě? Před králem se přece pranic neukryje, ba ty sám by ses proti mně postavil."
14. Jóab řekl: "Nebudu se tu s tebou zdržovat." Popadl tři oštěpy a vrazil je Abšalómovi do srdce; ten byl ještě v objetí toho posvátného stromu živý.
15. Deset Jóabových zbrojnošů Abšalóma obstoupilo a ubili ho k smrti.
16. Pak Jóab zatroubil na polnici a lid přestal Izraele pronásledovat; Jóab v tom lidu zabránil.
17. Abšalóma vzali, hodili ho v lese do veliké strže a navršili na něj převelikou hromadu kamenů. Celý Izrael se rozutekl, každý ke svému stanu.
18. Abšalóm si ještě za svého života postavil v Královské dolině posvátný sloup. Řekl si totiž: "Nemám syna, jenž by zachoval památku mého jména", a nazval ten posvátný sloup svým jménem. Dodnes se nazývá Ruka Abšalómova.
19. Achímaas, syn Sádokův, řekl Jóabovi: "Dovol mi běžet a zvěstovat králi, že Hospodin mu zjednal právo a vysvobodil ho z rukou jeho nepřátel."
20. Jóab mu však odvětil: "Dnes bys nebyl nositelem dobré zvěsti. Ohlásíš dobrou zvěst v jiný den. Dnes tu zvěst neohlašuj, neboť králi zemřel syn."
21. Jóab pak poručil jistému Kúšijci: "Jdi a oznam králi, co jsi viděl." Kúšijec se Jóabovi poklonil a dal se v běh.
22. Achímaas, syn Sádokův, řekl Jóabovi ještě jednou: "Buď jak buď, i já poběžím za Kúšijcem." Jóab se zeptal: "Proč bys běžel ty, můj synu, když nemáš co dobrého zvěstovat?"
23. "Buď jak buď, poběžím." Jóab mu řekl: "Běž." Achímaas běžel směrem k jordánskému okrsku a Kúšijce předběhl.
24. David právě seděl mezi dvěma branami. Tu vyšla hlídka na střechu brány u hradby, rozhlédla se a spatřila, že nějaký muž běží sám.
25. Hlídka zvolala a hlásila to králi. Král řekl: "Je-li sám, nese dobrou zvěst." Zatímco se přibližoval víc a více,
26. spatřila hlídka druhého běžce. Hlídka zvolala na strážného: "Hle, nějaký muž, a běží sám." Král řekl: "Také ten ohlásí dobrou zvěst."
27. Hlídka hlásila: "Připadá mi, že ten první, co běží, je jako Achímaas, syn Sádokův." Král podotkl: "To je dobrý muž a přichází s dobrou zvěstí."
28. Achímaas hlasitě pozdravil krále: "Pokoj!" Poklonil se králi tváří k zemi a pokračoval: "Požehnán buď Hospodin, tvůj Bůh, jenž ti vydal muže, kteří pozdvihli ruce proti králi, mému pánu!"
29. Král se ptal: "Je s mládencem Abšalómem vše v pořádku?" Achímaas odvětil: "Když Jóab posílal králova služebníka, totiž služebníka tvého, viděl jsem veliký shluk, ale nevím nic."
30. Král řekl: "Odstup a postav se stranou." Odstoupil tedy a stál tam.
31. A hle, vešel Kúšijec se slovy: "Krále, mého pána, čeká dobrá zvěst; Hospodin ti dnes zjednal právo a vysvobodil tě z rukou všech, kteří proti tobě povstali."
32. Ale král se Kúšijce zeptal: "Je s mládencem Abšalómem vše v pořádku?" Kúšijec odpověděl: "Nechť se stane nepřátelům krále, mého pána, jako tomu mládenci, i všem, kteří proti tobě zlovolně povstávají!"
| 
