1. Jednou v sobotu vešel Ježíš do domu jednoho z předních farizeů, aby jedl u jeho stolu; a oni si na něj dávali pozor.
2. Tu se před ním objevil nějaký člověk stižený vodnatelností.
3. Ježíš se obrátil na zákoníky a farizeje a otázal se jich: "Je dovoleno v sobotu uzdravovat, nebo ne?"
4. Oni však mlčeli. I dotkl se ho a uzdravil jej a propustil.
5. Jim pak řekl: "Spadne-li někomu z vás syn nebo vůl do nádrže, nevytáhnete ho hned i v den sobotní?"
6. Na to mu nedovedli dát odpověď.
7. Když pozoroval, jak si hosté vybírají přední místa, pověděl jim toto podobenství:
8. "Pozve-li tě někdo na svatbu, nesedej si dopředu; vždyť mezi pozvanými může být někdo váženější, než jsi ty, a ten, kdo vás oba pozval, přijde a řekne ti:
9. 'Uvolni mu své místo!' a ty pak musíš s hanbou dozadu.
10. Ale jsi-li pozván, jdi a posaď se na poslední místo; potom přijde ten, který tě pozval a řekne ti: 'Příteli, pojď dopředu!' Pak budeš mít čest přede všemi hosty.
11. Neboť každý, kdo se povyšuje, bývá ponížen, a kdo se ponižuje, bude povýšen."
12. Tomu, kdo jej pozval, Ježíš řekl: "Dáváš-li oběd nebo večeři, nezvi své přátele ani své bratry ani příbuzné ani bohaté sousedy, poněvadž oni by tě také pozvali a tak by se ti dostalo odplaty.
13. Ale dáváš-li hostinu, pozvi chudé, zmrzačené, chromé a slepé.
14. Blaze tobě, neboť nemají, čím ti odplatit; ale bude ti odplaceno při vzkříšení spravedlivých."
15. Když to uslyšel jeden z hostí, řekl mu: "Blaze tomu, kdo bude jíst chléb v království Božím."
16. Ježíš mu řekl: "Jeden člověk chystal velikou večeři a pozval mnoho lidí.
17. Když měla hostina začít, poslal svého služebníka, aby řekl pozvaným: 'Pojďte, vše už je připraveno.'
18. A začali se jeden jako druhý vymlouvat. První mu řekl: 'Koupil jsem pole a musím se jít na ně podívat. Prosím tě, přijmi mou omluvu.'
19. Druhý řekl: 'Koupil jsem pět párů volů a jdu je vyzkoušet. Prosím tě, přijmi mou omluvu!'
20. Další řekl: 'Oženil jsem se, a proto nemohu přijít.'
21. Služebník se vrátil a oznámil to svému pánu. Tu se pán domu rozhněval a řekl svému služebníku: 'Vyjdi rychle na náměstí a do ulic města a přiveď sem chudé, zmrzačené, slepé a chromé.'
22. A služebník řekl: 'Pane, stalo se, jak jsi rozkázal a ještě je místo.'
23. Pán řekl služebníkovi: 'Vyjdi za lidmi na cesty a k ohradám a přinuť je, ať přijdou, aby se můj dům naplnil.
24. Neboť vám pravím: Nikdo z těch mužů, kteří byli pozváni, neokusí mé večeře.'"
25. Šly s ním veliké zástupy; obrátil se k nim a řekl:
26. "Kdo přichází ke mně a nedovede se zříci svého otce a matky, své ženy a dětí, svých bratrů a sester, ano i sám sebe, nemůže být mým učedníkem.
27. Kdo nenese svůj kříž a nejde za mnou, nemůže být mým učedníkem.
28. Chce-li někdo z vás stavět věž, což si napřed nesedne a nespočítá náklad, má-li dost na dokončení stavby?
29. Jinak - až položí základ a nebude moci dokončit - vysmějí se mu všichni, kteří to uvidí.
30. 'To je ten člověk', řeknou, 'který začal stavět, ale nemohl dokončit.'
31. Nebo má-li nějaký král táhnout do boje, aby se střetl s jiným králem, což nezasedne nejprve k poradě, zda se může s deseti tisíci postavit tomu, kdo táhne s dvaceti tisíci?
32. Nemůže-li, vyšle poselstvo, dokud je protivník ještě daleko, a žádá o podmínky míru.
33. Tak ani žádný z vás, kdo se nerozloučí se vším, co má, nemůže být mým učedníkem.
34. Dobrá je sůl. Jestliže však i sůl pozbude chuti, co jí dodá slanosti?
35. Nehodí se na pole ani na hnojiště: vyhodí se ven. Kdo má uši k slyšení, slyš."
| 
