1. Blížil se svátek nekvašených chlebů, velikonoce.
2. Velekněží a zákoníci přemýšleli, jak by ho zahubili; báli se však lidu.
3. Tu vstoupil satan do Jidáše, nazývaného Iškariotský, který byl z počtu Dvanácti.
4. Odešel, aby se domluvil s velekněžími a veliteli stráže, že jim ho zradí.
5. Oni se zaradovali a dohodli se, že mu dají peníze.
6. Jidáš s tím souhlasil a hledal vhodnou příležitost, aby jim ho vydal, až při tom nebude zástup.
7. Nastal den nekvašených chlebů, kdy měl být zabit velikonoční beránek.
8. Ježíš poslal Petra a Jakuba a řekl jim: "Jděte a připravte nám beránka, abychom slavili velikonoční večeři."
9. Oni mu řekli: "Kde chceš, abychom ji připravili?"
10. Řekl jim: "Když vejdete do města, potkáte člověka, který nese džbán vody. Jděte za ním do domu, do něhož vejde, a řekněte hospodáři:
11. 'Mistr ti vzkazuje: Kde je světnice, v níž bych jedl se svými učedníky velikonočního beránka?'
12. A on vám ukáže upravenou velkou horní místnost; tam připravte večeři."
13. Odešli a nalezli všechno, jak jim řekl, a připravili velikonočního beránka.
14. Když nastala hodina, usedl ke stolu a apoštolové s ním.
15. Řekl jim: "Velice jsem toužil jísti s vámi tohoto beránka, dříve, než budu trpět.
16. Neboť vám pravím, že ho již nebudu jíst, dokud vše nedojde naplnění v království Božím."
17. Vzal kalich, vzdal díky a řekl: "Vezměte a podávejte mezi sebou.
18. Neboť vám pravím, že od této chvíle nebudu píti z plodu vinné révy, dokud nepřijde království Boží."
19. Pak vzal chléb, vzdal díky, lámal a dával jim se slovy: "Toto je mé tělo, které se za vás vydává. To čiňte na mou památku."
20. A právě tak, když bylo po večeři, vzal kalich a řekl: "Tento kalich je nová smlouva zpečetěná mou krví, která se za vás prolévá."
21. "Avšak hle, můj zrádce je se mnou u stolu.
22. Syn člověka jde, jak je určeno, běda však tomu člověku, který ho zrazuje."
23. A oni se začali mezi sebou dohadovat, který z nich je ten, kdo to učiní.
24. Vznikl mezi nimi spor, kdo z nich je asi největší.
25. Řekl jim: "Králové panují nad národy, a ti, kdo jsou u moci, dávají si říkat dobrodinci.
26. Avšak vy ne tak: Kdo je mezi vámi největší, buď jako poslední, a kdo je v čele, buď jako ten, který slouží.
27. Neboť kdo je větší: ten, kdo sedí za stolem, či ten, kdo obsluhuje? Zdali ne ten, kdo sedí za stolem? Ale já jsem mezi vámi jako ten, který slouží.
28. A vy jste ti, kdo se mnou v mých zkouškách vytrvali.
29. Já vám uděluji království, jako je můj Otec udělil mně,
30. abyste v mém království jedli a pili u mého stolu; usednete na trůnech a budete soudit dvanáct pokolení Izraele."
31. "Šimone, Šimone, hle, satan si vyžádal, aby vás směl tříbit jako pšenici.
32. Já jsem však za tebe prosil, aby tvá víra neselhala; a ty, až se obrátíš, buď posilou svým bratřím."
33. Řekl mu: "Pane, s tebou jsem hotov jít i do vězení a na smrt."
34. Ježíš mu řekl: "Pravím ti, Petře, ještě se ani kohout neozve, a ty už třikrát zapřeš, že mne znáš."
35. Řekl jim: "Když jsem vás vyslal bez měšce, mošny a obuvi, měli jste v něčem nedostatek?" Oni mu odpověděli: "Neměli."
36. Řekl jim: "Nyní však, kdo má měšec, vezmi jej a stejně tak i mošnu; kdo nemá, prodej plášť a kup si meč.
37. Pravím vám, že se na mně musí naplnit to, co je psáno: 'Byl započten mezi zločince.' Neboť to, co se na mne vztahuje, dochází svého cíle."
38. Oni mu řekli: "Pane, tu jsou dva meče." Na to jim řekl: "To stačí."
39. Potom se jako obvykle odebral na Olivovou horu; učedníci ho následovali.
40. Když došel na místo, řekl jim: "Modlete se, abyste neupadli do pokušení."
41. Pak se od nich vzdálil, co by kamenem dohodil, klekl a modlil se:
42. "Otče, chceš-li, odejmi ode mne tento kalich, ale ne má nýbrž tvá vůle se staň."
43. Tu se mu zjevil anděl z nebe a dodával mu síly.
44. Ježíš v úzkostech zápasil a modlil se ještě usilovněji; jeho pot kanul na zem jako krůpěje krve.
45. Pak vstal od modlitby, přišel k učedníkům a shledal, že zármutkem usnuli.
46. Řekl jim: "Jak to, že spíte? Vstaňte a modlete se, abyste neupadli do pokušení."
47. Ještě ani nedomluvil, a hle, zástup, a vpředu ten, který se jmenoval Jidáš, jeden z Dvanácti; přistoupil k Ježíšovi, aby ho políbil.
48. Ježíš mu řekl: "Jidáši, políbením zrazuješ Syna člověka?"
49. Když ti, kteří byli s Ježíšem, viděli co nastává, řekli: "Pane, máme se bít mečem?"
50. A jeden z nich napadl sluhu veleknězova a uťal mu pravé ucho.
51. Ježíš však řekl: "Přestaňte s tím." Dotkl se jeho ucha a uzdravil ho.
52. Pak řekl Ježíš těm, kteří pro něho přišli, kněžím, velitelům stráže a starším: "Jako na povstalce jste na mne vyšli s meči a holemi.
53. Denně jsem byl mezi vámi v chrámě, a nevztáhli jste na mne ruce. Ale toto je vaše hodina, vláda tmy."
54. Pak ho zatkli a odvedli do veleknězova domu. Petr šel zpovzdálí za nimi.
55. Když zapálili uprostřed nádvoří oheň a sesedli se okolo, přisedl mezi ně i Petr.
56. A jak seděl tváří k ohni, všimla si ho jedna služka, pozorně se na něj podívala a řekla: "Tenhle byl také s ním!"
57. Ale on zapřel: "Vůbec ho neznám."
58. Zakrátko ho spatřil někdo jiný a řekl: "Ty jsi také jeden z nich." Petr odpověděl: "Nejsem!"
59. Když uplynula asi hodina, tvrdil zase někdo: "I tenhle byl určitě s ním, vždyť je z Galileje!"
60. Petr řekl: "Vůbec nevím, o čem mluvíš!" A ihned, ještě než domluvil, zakokrhal kohout.
61. Tu se Pán obrátil a pohleděl na Petra; a Petr se rozpomenul na slovo, které mu Pán řekl: "Dřív než dnes kohout zakokrhá, zapřeš mne třikrát."
62. Vyšel ven a hořce se rozplakal.
63. Muži, kteří Ježíš hlídali, posmívali se mu a bili ho;
64. zavázali mu oči a ptali se ho: "Hádej, proroku, kdo tě uhodil."
65. A ještě mnoha jinými slovy ho uráželi.
66. Jakmile nastal den, shromáždili se starší z lidu, velekněží a zákoníci, odvedli ho před svou radu a řekli mu:
67. "Jsi-li Mesiáš, pověz nám to." Odpověděl jim: "I když vám to řeknu, neuvěříte.
68. Položím-li otázku já vám, neodpovíte.
69. Ale od této chvíle bude Syn člověka sedět po pravici všemohoucího Boha."
70. Tu mu řekli všichni: "Jsi tedy Syn Boží?" On jim odpověděl: "Vy sami říkáte, že já jsem."
71. Oni řekli: "Nač ještě potřebujeme svědectví? Vždyť jsme to slyšeli z jeho úst."
| 
