Žalm, Chapter 142

1. Poučující, Davidův. Modlitba, když byl v jeskyni.    2. Volám k Hospodinu, úpím, volám k Hospodinu, prosím,    3. před ním vylévám své lkání, o svém soužení mu vypovídám.    4. Jsem na duchu skleslý, ale ty znáš moji stezku! Na cestě, jíž kráčím, osidlo mi nastražili.    5. Pohleď napravo a uzříš: není tu nikoho, kdo by se ke mně znal, nemám kam utéci, není tu, kdo by měl o mě péči.    6. Úpím k tobě, Hospodine, pravím: Tys mé útočiště, tys můj podíl v zemi živých!    7. Věnuj pozornost mému bědování, jsem zcela vyčerpán. Vysvoboď mě od pronásledovatelů, jsou zdatnější než já. [ (Psalms 142:8) Vyveď mě ze žaláře, abych vzdával chválu tvému jménu. Obstoupí mě spravedliví, ty se mě zastaneš. ]