Žalm, Chapter 32

1. Davidův; poučující. Blaze tomu, z něhož je nevěrnost sňata, jehož hřích je přikryt.    2. Blaze člověku, jemuž Hospodin nepravost nepočítá, v jehož duchu není záludnosti.    3. Mlčel jsem a moje kosti chřadly, celé dny jsem pronaříkal.    4. Ve dne v noci na mně těžce ležela tvá ruka, vysýchal mně morek jako v letním žáru.    5. Svůj hřích jsem před tebou přiznal, svoji nepravost jsem nezakrýval, řekl jsem: "Vyznám se Hospodinu ze své nevěrnosti." A ty jsi ze mne sňal nepravost, hřích můj.    6. Proto ať se každý věrný k tobě modlí v čas, kdy lze tě ještě nalézt. I kdyby se vzdulo mocné vodstvo, k němu nedosáhne.    7. Tys má skrýše, ty mě chráníš před soužením, nad tím, že jsem vyvázl, zaplesá všechno kolem.    8. Dám ti prozíravost, ukážu ti cestu, kterou půjdeš, budu ti radit, spočine na tobě mé oko.    9. Nebuďte jako kůň či mezek bez rozumu: toho zdobí ohlávka a uzda na zkrocení, jinak ho u sebe neudržíš.    10. Mnoho bolestí postihne svévolníka, toho však, kdo doufá v Hospodina, obklopuje milosrdenství.    11. Radujte se z Hospodina a jásejte, spravedliví, plesejte všichni, kdo máte přímé srdce!