Žalm, Chapter 36

1. Pro předního zpěváka. Pro Hospodinova služebníka, Davidův.    2. Tak zní vzpurný výrok svévolníka: "Nemám v srdci místo pro strach z Boha." A to do očí mu říká.    3. Lichotí si ve svých očích, a tak bude shledán vinným, hodným nenávisti.    4. Slova jeho úst jsou ničemná a lstivá, přestal jednat rozumně a dobře.    5. Vymýšlí si na svém lůžku ničemnosti, postavil se na nedobrou cestu, neštítí se zlého.    6. Tvoje milosrdenství, Hospodine, sahá až k nebi, tvoje věrnost se dotýká mraků.    7. Tvoje spravedlnost je jak mocné horstvo, propastná tůň nezměrná jsou tvoje soudy; zachraňuješ lidi i dobytek, Hospodine.    8. Jak vzácný skvost je tvé milosrdenství, Bože! Lidé se utíkají do stínu tvých křídel.    9. Osvěžují se tím nejtučnějším z tvého domu, z potoka svých rozkoší jim napít dáváš.    10. U tebe je pramen žití, když ty jsi nám světlem, spatřujeme světlo.    11. Uchovej své milosrdenství těm, kdo tě znají, a svou spravedlnost těm, kdo mají přímé srdce.    12. Kéž na mě nevtrhne zpupná noha, ruka svévolných kéž ze mne neučiní štvance! [ (Psalms 36:13) Ano, pachatelé ničemností padli, jsou sraženi, nejsou schopni povstat. ]