2 Korintským, Chapter 5

1. Víme totiž, že bude-li stan našeho pozemského přebývání zbořen, máme příbytek od Boha: ne lidskou rukou postavený, ale věčný dům v nebesích.    2. Neboť v tomto stanu vzdycháme a toužíme si obléci ještě i náš příbytek, který pochází z nebe.    3. Kdybychom pak byli i svlečeni, nebudeme shledáni nahými.    4. Pokud jsme totiž v tomto stanu, sténáme a je nám těžko, neboť nechceme být svlečeni, nýbrž přioděni, aby to, co je smrtelné, bylo pohlceno životem.    5. Ten, kdo nás právě k tomu připravil, je Bůh, který nám také dal Ducha jako závdavek.    6. Jsme tedy vždy plni důvěry a víme, že dokud máme domov v tomto těle, jsme vzdáleni od Pána.    7. Neboť chodíme vírou, ne tím, co vidíme.    8. Jsme plni důvěry a raději chceme odejít z tohoto těla a přijít domů k Pánu.    9. Proto se i horlivě snažíme, abychom se mu líbili, ať zůstáváme doma nebo odcházíme.    10. Neboť my všichni se musíme objevit před soudnou stolicí Kristovou, aby každý přijal odplatu za to, co vykonal v těle, ať už to bylo dobré nebo zlé.    11. Protože tedy známe bázeň před Pánem, přesvědčujeme lidi a Bohu jsme známí; a doufám, že jsme známí i vašemu svědomí.    12. Neboť se vám nechceme znovu doporučovat, nýbrž dáváme vám příležitost chlubit se námi, abyste měli něco pro ty, kteří se chválí navenek, a ne v srdci.    13. Když jsme byli jako blázni, bylo to pro Boha; když jednáme rozumně, je to pro vás.    14. Neboť Kristova láska nás váže, když jsme usoudili toto: Protože jeden zemřel za všechny, tedy všichni zemřeli.    15. A on zemřel za všechny, aby ti, kteří žijí, nežili už sami sobě, nýbrž tomu, kdo za ně zemřel a vstal z mrtvých.    16. A tak od nynějška nikoho neznáme podle těla. Ačkoli jsme i znali Krista podle těla, nyní ho již takto neznáme.    17. Proto je-li kdo v Kristu, je nové stvoření. Staré věci pominuly, hle, je tu všechno nové.    18. A to všechno je z Boha, který nás smířil sám se sebou skrze Krista a dal nám službu smíření.    19. Neboť Bůh byl v Kristu, když smiřoval svět se sebou a nepočítal lidem jejich provinění, a uložil v nás to slovo smíření.    20. Jsme tedy Kristovi vyslanci a Bůh jako by vás skrze nás vyzýval. Na místě Kristově prosíme: Smiřte se s Bohem.    21. Toho, který hřích nepoznal, za nás učinil hříchem, abychom se my stali Boží spravedlností v něm.