1. V Antiochii byli v místní církvi proroci a učitelé, jako Barnabáš, Šimon zvaný Černý, Lucius Kyrénský, Manahen, společně vychovaný s tetrarchou Herodem, a Saul.
2. Když konali službu Pánu a postili se, řekl Duch Svatý: "Oddělte mi Barnabáše a Saula k dílu, k němuž jsem je povolal."
3. Potom, po postu a modlitbách, na ně vložili ruce a propustili je.
4. Oni tedy, vysláni Duchem Svatým, sestoupili do Seleukie a odtamtud odpluli na Kypr.
5. Když dorazili do Salaminy, oznamovali slovo Boží v židovských synagógách. Měli s sebou i Jana jako pomocníka.
6. Když prošli celým ostrovem až do Páfu, nalezli jakéhosi muže, kouzelníka, falešného proroka, Žida jménem Barjezus,
7. který byl u místodržitele Sergia Paula, muže rozumného. Ten si zavolal Barnabáše a Saula, protože chtěl slyšet Boží slovo.
8. Avšak Elymas, ten kouzelník - tak se totiž překládá jeho jméno - se začal stavět proti nim a snažil se odvrátit místodržitele od víry.
9. Saul, jehož nazývali také Pavel, byl naplněn Duchem Svatým, upřeně na něho pohlédl
10. a řekl: "Ó, ty plný vší lsti a každé ničemnosti, synu Ďáblův, nepříteli každé spravedlnosti, což nepřestaneš převracet přímé Pánovy cesty?
11. A nyní, hle, Pánova ruka je proti tobě, budeš slepý a neuvidíš slunce až do daného času." Ihned na něj padla mrákota a tma, tápal kolem sebe a hledal, kdo by ho vedl za ruku.
12. Když místodržitel uviděl, co se stalo, uvěřil, pln zděšení nad Pánovým učením.
13. Pavel a jeho společníci vypluli z Páfu a přišli do Pergy v Pamfylii. Ale Jan se od nich oddělil a vrátil se do Jeruzaléma.
14. Od Perge šli dál a dorazili do Pisidské Antiochie. V sobotní den vešli do synagógy a posadili se.
15. Po čtení ze Zákona a Proroků poslali k nim představení synagógy a řekli: "Muži bratři, máte-li nějaké slovo povzbuzení pro lid, mluvte."
16. Pavel vstal, pokynul rukou a řekl: "Muži Izraelci a vy, kdo se bojíte Boha, poslyšte!
17. Bůh tohoto izraelského lidu si vyvolil naše otce, vyvýšil tento lid během pobytu v zemi egyptské a vyvedl je z ní vztaženou paží;
18. po dobu asi čtyřiceti let snášel jejich chování na poušti,
19. a když vyhladil sedm národů v zemi Kanaánu, dal jim jejich zemi za dědictví;
20. to vše trvalo asi čtyři sta padesát let. Potom jim dával soudce až do proroka Samuele.
21. Pak žádali o krále, a Bůh jim dal Saula, syna Kíšova, muže z kmene Benjamínova, na čtyřicet let.
22. A když ho odstranil, vzbudil jim za krále Davida, o němž vydal svědectví: 'Nalezl jsem Davida, syna Jesseho, muže podle mého srdce, který bude činit všechnu mou vůli.'
23. Z jeho semene přivedl Bůh podle zaslíbení Izraeli zachránce, Ježíše.
24. Před jeho příchodem Jan předem hlásal křest pokání všemu lidu Izraele.
25. A když Jan dokončoval svůj běh, říkal: 'Já nejsem ten, za koho mne pokládáte; ale hle, za mnou přichází ten, jemuž nejsem hoden rozvázat sandály na nohou.'"
26. "Muži bratři, synové rodu Abrahamova i vy, kteří se u vás bojíte Boha, nám bylo posláno slovo této záchrany.
27. Neboť obyvatelé Jeruzaléma ani jejich vůdcové ho nepoznali, odsoudili ho, a tak naplnili slova Proroků, která se čtou každou sobotu.
28. A ačkoli na něm nenalezli žádný důvod pro trest smrti, žádali Piláta, aby byl popraven.
29. Když dokonali všechno, co je o něm napsáno, sňali jej z dřeva a položili do hrobu.
30. Ale Bůh ho probudil z mrtvých
31. a on se po mnoho dní zjevoval těm, kteří s ním vystoupili z Galileje do Jeruzaléma; ti jsou nyní jeho svědky před lidem.
32. A my vám hlásáme radostnou zvěst, že to zaslíbení, které dostali naši otcové,
33. splnil Bůh nám, jejich dětem, když vzkřísil z mrtvých Ježíše, jak je to i napsáno v druhém Žalmu: 'Ty jsi můj Syn, já jsem tě dnes zplodil.'
34. A to, že jej vzkřísil z mrtvých, aby se již více nenavracel do zkázy, řekl takto: 'Dám vám svaté a věrné věci Davidovy.'
35. Proto i na jiném místě praví: 'Nedáš svému Svatému uvidět zkázu.'
36. David totiž, když posloužil vlastnímu pokolení Boží vůlí, usnul, byl připojen ke svým otcům a uviděl zkázu.
37. Ten však, kterého Bůh vzkřísil z mrtvých, neuviděl zkázu.
38. Budiž vám tedy známo, muži bratři, že skrze něho se vám zvěstuje odpuštění hříchů. Od všeho, od čeho jste nemohli být ospravedlněni v zákoně Mojžíšově,
39. je v něm ospravedlňován každý, kdo věří.
40. Střezte se proto, aby na vás nepřišlo to, co je řečeno v Prorocích:
41. 'Pohleďte tedy vy, kteří mnou pohrdáte, užasněte a zmizte, protože já učiním skutek ve vašich dnech, skutek, jemuž jistě neuvěříte, když vám o něm bude někdo vypravovat.'"
42. Když vycházeli ze synagógy, prosili je, aby jim o tom pověděli i příští sobotu.
43. Když bylo shromáždění rozpuštěno, mnozí z Židů a zbožných proselytů se vydali za Pavlem a Barnabášem, kteří s nimi mluvili a přesvědčovali je, aby zůstávali v Boží milosti.
44. Příští sobotu se shromáždilo téměř celé město, aby vyslechlo Pánovo slovo.
45. Když Židé uviděli zástupy, byli naplněni závistí a začali tomu, co Pavel říkal, odporovat a rouhat se.
46. Pavel a Barnabáš směle řekli: "Vám mělo být hlásáno Boží slovo nejprve. Protože je odmítáte a nepovažujete se za hodné věčného života, hle, obracíme se k pohanům.
47. Neboť tak nám nařídil Pán: 'Ustanovil jsem tě za světlo pohanům, abys byl k záchraně až na konec země.'"
48. Když to pohané slyšeli, radovali se a oslavovali Pánovo slovo a uvěřili všichni, kteří byli určeni k věčnému životu.
49. A Pánovo slovo se šířilo po celé krajině.
50. Židé však poštvali vážené zbožné ženy a přední muže města, podnítili pronásledování proti Pavlovi a Barnabášovi a vyhnali je od svých hranic.
51. Oni proti nim vytřásli prach z nohou a přišli do Ikonia.
52. A učedníci byli stále naplňováni radostí a Duchem Svatým.
| 
