1. "Muži bratři a otcové, poslyšte nyní mou obhajobu před vámi."
2. Když uslyšeli, že k nim mluví hebrejským jazykem, ještě více se ztišili. I řekl:
3. "Já jsem Žid narozený v Tarsu v Kilikii, avšak vychovaný v tomto městě. U nohou Gamalielových jsem byl přesně vyučen otcovskému zákonu a horlil jsem pro Boha jako dnes vy všichni.
4. A pronásledoval jsem tu Cestu až na smrt; muže i ženy jsem spoutával a dával do vězení,
5. jak mi může dosvědčit i velekněz a všichni starší. Od nich jsem přijal dopisy pro bratry a šel jsem do Damašku, abych také ty, kteří tam byli, přivedl spoutané do Jeruzaléma k potrestání.
6. Stalo se mi však, když jsem byl na cestě a blížil se k Damašku, že kolem poledne mě náhle ozářilo veliké světlo z nebe.
7. Padl jsem na zem a uslyšel jsem hlas, který mi pravil: 'Saule, Saule, proč mne pronásleduješ?'
8. Já jsem odpověděl: 'Kdo jsi, Pane?' Řekl mi: 'Já jsem Ježíš Nazaretský, kterého ty pronásleduješ.'
9. Ti, kdo byli se mnou, uviděli sice světlo a ulekli se, ale neslyšeli hlas toho, který ke mně mluvil.
10. Řekl jsem: 'Co mám učinit, Pane?' Pán mi řekl: 'Vstaň a jdi do Damašku, a tam ti bude řečeno všechno, co ti je nařízeno učinit.'
11. Protože jsem od jasu toho světla neviděl, byl jsem veden za ruku svými průvodci a tak jsem přišel do Damašku.
12. Nějaký Ananiáš, zbožný muž podle Zákona, mající dobré svědectví od všech tam bydlících Židů,
13. přišel za mnou, postavil se přede mě a řekl mi: 'Bratře Saule, prohlédni.' A já jsem v tu chvíli na něho pohlédl.
14. On řekl: 'Bůh našich otců si tě vyvolil, abys poznal jeho vůli, uviděl jeho Spravedlivého a uslyšel hlas z jeho úst,
15. neboť mu budeš přede všemi lidmi svědkem toho, co jsi viděl a slyšel.
16. A proč nyní váháš? Vstaň a pokřti se a smyj své hříchy vzývaje jeho jméno.'"
17. "Stalo se mi, když jsem se vrátil do Jeruzaléma a modlil se v chrámě, že jsem se ocitl ve vytržení.
18. Spatřil jsem Ježíše, jak mi říká: 'Pospěš si a vyjdi rychle z Jeruzaléma, protože nepřijmou tvé svědectví o mně.'
19. A já jsem řekl: 'Pane, oni vědí, že já jsem dával věznit a bičovat v synagógách ty, kdo na tebe spoléhali.
20. Když byla prolévána krev tvého svědka Štěpána, i já jsem byl při tom, souhlasil jsem s tím a hlídal jsem šaty těch, kdo ho zabíjeli.'
21. I řekl mi: 'Jdi, neboť já tě vyšlu daleko k pohanům.'"
22. Až potud ho poslouchali. Ale pak pozdvihli svůj hlas a říkali: "Odstraň ze země takového člověka, neboť nesmí zůstat na živu!"
23. Protože křičeli, rvali si šaty a házeli do vzduchu prach,
24. velitel rozkázal, aby Pavla zavedli do kasáren; a nařídil při jeho výslechu použít důtky, aby se dozvěděl, z jakého důvodu na něho tak křičeli.
25. Když ho přivázali řemeny, řekl Pavel setníkovi, který tam stál: "Smíte bičovat římského občana, a to bez soudu?"
26. Když to setník uslyšel, přišel k veliteli a oznámil mu to. Řekl: "Co chceš dělat? Vždyť tento člověk je římský občan!"
27. Velitel přišel k Pavlovi a řekl mu: "Řekni mi, jsi římský občan?" On řekl: "Ano."
28. Velitel mu na to řekl: "Já jsem získal toto občanství za veliké peníze." Pavel řekl: "Já jsem se však jako římský občan narodil."
29. Okamžitě od něho odstoupili ti, kteří ho měli vyslýchat. Také velitel dostal strach, když se dověděl, že Pavel je římský občan, a on ho dal spoutat.
30. Druhého dne, protože chtěl bezpečně poznat, z čeho jej Židé obviňují, ho odvázal a rozkázal, aby se sešli přední kněží a celá velerada. Pak vyvedl Pavla a postavil ho před ně.
| 
