1. A když po několika dnech opět vstoupil do Kafarnaum, rozneslo se, že je doma.
2. A hned se shromáždili mnozí lidé, takže už nebylo místo ani přede dveřmi. A mluvil k nim Slovo.
3. Tu přicházejí, nesouce k němu ochrnutého; nesou ho čtyři.
4. A protože ho pro zástup nemohli k němu přinést, odkryli střechu tam, kde byl, prorazili otvor a lehátko, na kterém ochrnutý ležel, spustili dolů.
5. Když Ježíš viděl jejich víru, řekl ochrnutému: "Synu, tvé hříchy jsou odpuštěny."
6. Seděli tam někteří z učitelů Písma a uvažovali ve svých srdcích:
7. "Proč takhle mluví? Rouhá se! Kdo je mocen odpouštět hříchy, ne-li jeden: Bůh."
8. Ježíš hned svým duchem poznal, že takto v sobě uvažují, a řekl jim: "Proč tak uvažujete ve svých srdcích?
9. Co je snadnější? Říci ochrnutému: 'Tvé hříchy jsou odpuštěny', nebo říci: 'Vstaň, vezmi své lehátko a choď'?
10. Ale abyste věděli, že Syn člověka má pravomoc odpouštět hříchy na zemi..." řekne ochrnutému:
11. "Tobě pravím: Vstaň, vezmi své lehátko a jdi domů."
12. On vstal, vzal hned své lehátko a přede všemi vyšel, takže všichni tím byli ohromeni, oslavovali Boha a říkali: "Něco takového jsme ještě nikdy neviděli."
13. Ježíš opět vyšel podél moře a celý ten zástup přicházel k němu a on je vyučoval.
14. Cestou uviděl Leviho, syna Alfeova, sedícího v celnici, a řekl mu: "Následuj mne." On vstal a následoval ho.
15. A když Ježíš stoloval v jeho domě, mnozí celníci a hříšníci stolovali spolu s Ježíšem a jeho učedníky, neboť jich bylo mnoho a následovali ho.
16. Když učitelé Písma a farizeové viděli, že jí s hříšníky a celníky, říkali jeho učedníkům: "Jak to, že jí a pije s celníky a hříšníky?"
17. Když to Ježíš uslyšel, řekl jim: "Lékaře nepotřebují zdraví, ale nemocní. Nepřišel jsem povolat spravedlivé, ale hříšné."
18. Učedníci Janovi a farizeové se právě postili. I přijdou a říkají mu: "Proč se Janovi učedníci a učedníci farizeů postí, ale tvoji učedníci se nepostí?"
19. Ježíš jim řekl: "Mohou se ženichovi přátelé postit, když je ženich s nimi? Dokud mají ženicha s sebou, nemohou se postit.
20. Přijdou však dny, kdy od nich bude ženich odňat, a tehdy v onen den se budou postit."
21. "Nikdo nepřišívá záplatu z neseprané látky na starý šat, jinak se ta výplň vytrhne, nové od starého, a trhlina se ještě zvětší.
22. A nikdo nedává mladé víno do starých měchů, jinak víno ty měchy roztrhne, a víno se vylije a měchy se zničí. Ale mladé víno patří do nových měchů!"
23. I stalo se, že v sobotu procházel obilným polem a jeho učedníci začali cestou trhat klasy.
24. Farizeové mu řekli: "Podívej, proč dělají, co není v sobotu dovoleno?"
25. Ježíš jim říká: "Nikdy jste nečetli, co udělal David, když se ocitl v nouzi a vyhladověl, on i ti, kdo byli s ním?
26. Jak za velekněze Abiatara vešel do domu Božího a snědl chleby předložení, které nesmí jíst nikdo kromě kněží, a dal i těm, kteří byli s ním?"
27. A řekl jim: "Sobota byla učiněna pro člověka, a ne člověk pro sobotu.
28. Takže Syn člověka je pánem i soboty."
|