1. Když tam byl v těch dnech opět veliký zástup a neměli co jíst, zavolal si učedníky a říká jim:
2. "Jsem hluboce pohnut nad zástupem, protože již tři dny zůstávají při mně a nemají co jíst.
3. A propustím-li je postící se domů, zemdlí na cestě; a někteří z nich přišli zdaleka."
4. Jeho učedníci mu odpověděli: "Odkud bude moci někdo zde na opuštěném místě nasytit tyto lidi chleby?"
5. Ptal se jich: "Kolik máte chlebů?" Oni řekli: "Sedm."
6. Nařídil zástupu posadit se na zem. Vzal těch sedm chlebů, vzdal díky, rozlámal a dával svým učedníkům, aby je předkládali; i předložili je zástupu.
7. Měli i několik rybiček; požehnal je a řekl, aby i tyto předkládali.
8. Pojedli a byli nasyceni a sebrali toho, co přebývalo, sedm košů úlomků.
9. Těch, kteří jedli, bylo asi čtyři tisíce lidí. Pak je propustil.
10. A hned vstoupil se svými učedníky na loď a přišel do oblastí Dalmanuthy.
11. Vyšli farizeové a začali se s ním přít. Žádali od něho znamení z nebe, pokoušejíce ho.
12. Hluboce povzdechl svým duchem a řekl: "Proč toto pokolení hledá znamení? Amen, pravím vám, tomuto pokolení nebude dáno žádné znamení."
13. A opustil je, opět vstoupil [do lodi] a odjel na druhou stranu.
14. Zapomněli vzít chleby; neměli s sebou na lodi víc než jeden chléb.
15. A on jim nařizoval: "Dávejte si pozor, varujte se kvasu farizeů a kvasu Herodova."
16. I dohadovali se mezi sebou, že nemají chleby.
17. Zpozoroval to a řekl jim: "Proč se dohadujete, že nemáte chleby? Ještě nerozumíte ani nechápete? [Ještě] máte své srdce ztvrdlé?
18. Oči máte a nevidíte, uši máte a neslyšíte? Nepamatujete si,
19. když jsem rozlámal těch pět chlebů pro pět tisíc, kolik nůší plných úlomků jste sebrali?" Řekli mu: "Dvanáct."
20. "Když těch sedm pro čtyři tisíce, kolik naplněných košů úlomků jste sebrali?" Řekli mu: "Sedm."
21. A říkal jim: "Ještě nechápete?"
22. Přicházejí do Bethsaidy a přivádějí mu slepého a žádají ho, aby se ho dotkl.
23. Ježíš uchopil ruku toho slepého, vyvedl ho z vesnice, a když plivl do jeho očí a vložil na něho ruce, tázal se ho: "Vidíš něco?"
24. On vzhlédl a říkal: "Vidím lidi, vidím je jako stromy, a chodí."
25. Pak opět vložil ruce na jeho oči a on prohlédl, jeho zrak byl obnoven a viděl všechno zřetelně.
26. A poslal ho domů se slovy: "Do vesnice teď nevstupuj [ani to nikomu ve vesnici neřekni]!"
27. Ježíš se svými učedníky vyšel do vesnic Cesareje Filipovy. Cestou se svých učedníků ptal: "Za koho mne lidé pokládají?"
28. Oni mu řekli: "Někteří za Jana Křtitele, jiní za Eliáše a jiní za jednoho z proroků."
29. A on se jich tázal: "A za koho mne pokládáte vy?" Petr mu odpovídá: "Ty jsi Kristus."
30. Přísně jim domluvil, aby o něm nikomu neříkali.
31. A začal je učit, že Syn člověka musí hodně trpět a být zavržen od starších, předních kněží a učitelů Písma, být zabit a po třech dnech vstát z mrtvých.
32. A mluvil o tom otevřeně. Petr si ho vzal stranou a začal ho kárat.
33. Když se však Ježíš otočil a uviděl své učedníky, pokáral Petra a řekl: "Jdi ode mne, satane, protože ti nejde o věci Boží, ale o věci lidí."
34. A zavolal si zástup se svými učedníky a řekl jim: "Chce-li někdo jít za mnou, ať zapře sám sebe a vezme svůj kříž a následuje mne.
35. Neboť kdo by chtěl svou duši zachránit, zahubí ji. Kdo však zahubí svou duši kvůli mně a evangeliu, zachrání ji.
36. Vždyť co prospěje člověku, získá-li celý svět, ale ztratí svou duši?
37. Neboť co může dát člověk výměnou za svou duši?
38. Kdo by se styděl za mně a za moje slova v tomto cizoložném a hříšném pokolení, za toho se bude stydět i Syn člověka, když přijde ve slávě svého Otce se svatými anděly."
|