Titovi, Chapter 1

1. Pavel, otrok Boží a apoštol Ježíše Krista pro víru Božích vyvolených a pro poznání pravdy, která je podle zbožnosti    2. na základě naděje věčného života, jejž před věčnými časy zaslíbil Bůh, který nemůže lhát,    3. a který ve svůj čas zjevil své slovo ve zvěstování, které mi bylo svěřeno podle příkazu našeho Zachránce Boha -    4. Titovi, vlastnímu dítěti podle společné víry: Milost, milosrdenství a pokoj od Boha Otce a Krista Ježíše, našeho Zachránce.    5. Proto jsem tě zanechal na Krétě, abys dal do pořádku to, co ještě zbývá, a ustanovil v jednotlivých městech starší, jak jsem ti přikázal:    6. je-li kdo bezúhonný, muž jedné ženy, jenž má věřící děti, jemuž se nedá vytknout prostopášnost nebo nepoddajnost.    7. Neboť biskup musí být bez úhony jako Boží správce; ne samolibý, ne popudlivý, ne pijan, ne rváč, ne zištný,    8. ale pohostinný, milující dobro, rozvážný, spravedlivý, zbožný, ukázněný,    9. musí se pevně držet spolehlivého slova, jak bylo vyučováno, aby byl schopen jak povzbuzovat ve zdravém učení, tak usvědčovat odpůrce.    10. Neboť je mnoho nepoddajných, prázdných mluvků a svůdců, obzvláště těch, kdo jsou z obřízky.    11. Těm je třeba zacpávat ústa, neboť rozvracejí celé rodiny, když pro hanebný zisk učí, co by neměli.    12. Jeden z nich, jejich vlastní prorok, řekl: 'Kréťané byli vždycky lháři, zlá zvěř, líná břicha.'    13. Toto svědectví je pravdivé. Z toho důvodu je přísně kárej, aby byli zdraví ve víře    14. a nedbali na židovské báje a příkazy lidí, kteří se odvracejí od pravdy.    15. Čistým je vše čisté. Avšak poskvrněným a nevěřícím nic není čisté, ale je poskvrněná jak jejich mysl, tak svědomí.    16. Vyznávají, že znají Boha, ale svými skutky ho zapírají. Jsou ohavní a neposlušní a nezpůsobilí k jakémukoli dobrému dílu.