1 Korintským, Chapter 13

1. Kdybych mluvil v jazycích lidí i andělů, bez lásky je to jen dunění zvonu, řinčení činelů.    2. Kdybych uměl prorokovat, rozuměl všem tajemstvím, měl všechno poznání a víru, že bych i hory přenášel, bez lásky nejsem nic.    3. Kdybych rozdal vše, co mám, kdybych dal i vlastní tělo, abych se proslavil, bez lásky je mi to k ničemu.    4. Láska je trpělivá, je laskavá, láska nezávidí, láska se nevychloubá ani nepovyšuje;    5. není hrubá, nehledá svůj prospěch, není vznětlivá, nepočítá křivdy,    6. není škodolibá, ale raduje se z pravdy;    7. všechno snáší, všemu věří, vždycky doufá, všechno vydrží.    8. Láska nikdy neskončí. Avšak proroctví - ta zaniknou, jazyky - ty umlknou, poznání - to pomine.    9. Jen z části totiž poznáváme a jen z části prorokujeme;    10. jakmile však přijde dokonalé, tehdy to částečné zanikne.    11. Dokud jsem byl dítě, mluvil jsem jako dítě, myslel jsem jako dítě, měl jsem dětské názory; když jsem však dospěl, s dětinskými věcmi jsem se rozloučil.    12. Teď totiž vidíme jako v zrcadle, nejasně, ale potom tváří v tvář. Teď poznávám částečně, ale potom poznám plně, tak jako Bůh zná mě.    13. Do té doby nám zůstává víra, naděje a láska, tato trojice; ale největší z nich je láska.