1 Tesalonickým, Chapter 2

1. Bratři, víte sami, že jsme k vám nepřišli zbytečně.    2. Víte, že jsme předtím trpěli a strádali ve Filipech, ale přesto jsme ve svém Bohu našli odvahu přinést vám i přes mnohé zápasy Boží evangelium.    3. Za naším kázáním nebyl žádný blud ani nečisté pohnutky, nebyl to žádný podvod.    4. Naopak! Bůh nás poctil tím, že nám svěřil evangelium, a tak je kážeme - ne abychom se líbili lidem, ale Bohu, který zkoumá naše srdce.    5. Víte, že jsme nikdy neužívali lichotky ani přetvářku k zakrývání chamtivosti - Bůh je náš svědek!    6. Také jsme nestáli o lidskou chválu, ať už od vás nebo od jiných,    7. ačkoli jsme jako Kristovi apoštolové mohli vyžadovat uctivost. Byli jsme k vám vlídní jako matka, jež kojí své děti v náručí.    8. Tolik nám na vás záleželo, že jsme vám chtěli dát nejen Boží evangelium, ale i své vlastní životy - tak moc jsme si vás zamilovali!    9. Bratři, jistě si vzpomínáte na naši námahu a dřinu. Dnem i nocí jsme pracovali, abychom nikomu z vás nebyli na obtíž a mohli vám kázat Boží evangelium.    10. Vy i Bůh jste svědkové, že jsme s vámi věřícími jednali zbožně, spravedlivě a bezúhonně.    11. Víte, že jsme se k jednomu každému z vás chovali jako otec ke svým dětem;    12. napomínali jsme vás, povzbuzovali a zapřísahali, abyste svým životem dělali čest Bohu, který vás volá do slávy svého království.    13. Neustále děkujeme Bohu také proto, že jste přijali Boží slovo, které jste od nás slyšeli. Přijali jste je ne jako lidské slovo, ale jako to, čím skutečně je, totiž slovo Boží, které koná své dílo ve vás věřících.    14. Vy, bratři, jste následovali příklad Božích církví v Kristu Ježíši, které jsou v Judsku, neboť jste od svých krajanů vytrpěli totéž, co oni od Židů.    15. Ti zabili Pána Ježíše stejně jako proroky, nás vyhnali, Bohu se nelíbí a staví se proti všem lidem,    16. když nám brání mluvit k pohanům o spáse. Tím stále jen dovršují míru svých hříchů, ale Boží konečný hněv už na ně dopadá.    17. Bratři, bez vás jsme na čas osaměli, i když jen tělem, nikoli srdcem. O to horlivěji jsme se snažili setkat se s vámi tváří v tvář.    18. Opravdu jsme k vám chtěli přijít - já Pavel více než jednou - ale satan nám to překazil.    19. Co jiného je naše naděje, radost a koruna chlouby než právě vy před tváří našeho Pána Ježíše při jeho příchodu?    20. Ano, právě vy jste naše sláva a radost!