1. Hospodin promluvil k Mojžíšovi:
2. "Mluv k synům Izraele, ať se obrátí a utáboří před Pi-chirotem, mezi Migdolem a mořem. Utábořte se u moře naproti Baal-cefonu.
3. Farao si o synech Izraele pomyslí: ‚Zabloudili v zemi, sevřela je poušť!'
4. Tehdy posílím faraonovo odhodlání, takže je bude pronásledovat. Tehdy se na faraonovi a celém jeho vojsku oslavím a Egypťané poznají, že já jsem Hospodin." A tak se stalo.
5. Když bylo egyptskému králi oznámeno, že lid uprchl, srdce faraona i jeho dvořanů se obrátilo proti lidu. "Co jsme to udělali? Proč jsme Izrael propustili z otroctví?" zvolali.
6. Farao dal zapřáhnout do svého vozu a vzal s sebou svůj lid:
7. vzal šest set vybraných vozů a všechny ostatní vozy Egypta a na každém tři jezdce.
8. Hospodin posílil odhodlání egyptského krále faraona, aby pronásledoval Izraelity, kteří se opovážili odejít.
9. Egypťané je pronásledovali - všechny faraonovy vozy, jeho jezdci i celé jeho vojsko - a dostihli je, když tábořili u moře u Pi-chirotu před Baal-cefonem.
10. Když se farao přiblížil, synové Izraele pozvedli oči a hle, táhli na ně Egypťané! Izraelité samým strachem úpěli k Hospodinu.
11. Tehdy začali Mojžíšovi vyčítat: "Nebylo snad v Egyptě dost hrobů? Proč jsi nás odtud vyvedl? Abychom zemřeli na poušti? Cos nám to udělal? Proč jsi nás vyváděl z Egypta?
12. Neříkali jsme ti to už v Egyptě? Říkali jsme: Nech nás být, ať otročíme Egyptu! Otročit Egyptu bylo určitě lepší než zemřít na poušti!"
13. Mojžíš lidu odpověděl: "Nebojte se! Zůstaňte stát a dívejte se, jak vás dnes Hospodin zachrání. Jak dnes vidíte Egypťany, tak je už nikdy neuvidíte.
14. Hospodin bude bojovat za vás a vy budete mlčet."
15. Hospodin tehdy Mojžíšovi řekl: "Proč ke mně úpíš? Řekni synům Izraele, ať jdou dál.
16. Zvedni svou hůl, napřáhni ruku k moři a rozděl je! Synové Izraele projdou skrz moře suchou nohou.
17. Já sám zatím posílím odhodlání Egypťanů, takže vejdou do moře za vámi. Tehdy se oslavím na faraonovi a celém jeho vojsku, na jeho vozech i jeho jezdcích.
18. Tehdy Egypťané poznají, že já jsem Hospodin - až se oslavím na faraonovi i na jeho vozech a jezdcích."
19. Vtom se Boží anděl, který kráčel před izraelským táborem, pohnul a šel teď za nimi. Oblakový sloup, který byl před nimi, se totiž pohnul, postavil se za ně
20. a vstoupil mezi egyptský a izraelský tábor. Jedněm byl oblakem a tmou, ale druhým osvěcoval noc, a tak se jedni k druhým po celou noc nepřiblížili.
21. Mojžíš pak napřáhl ruku nad moře a Hospodin se do moře opřel silným východním větrem. Ten vanul celou noc, až se z moře stala souš. Vody se rozestoupily
22. a synové Izraele prošli skrz moře suchou nohou. Vody jim byly stěnou po pravici i levici!
23. Egypťané je pronásledovali - všichni faraonovi koně, jeho vozy i jezdci - a tak za nimi vešli doprostřed moře.
24. K ránu pak Hospodin shlédl z ohnivého a oblakového sloupu na tábor Egypťanů a uvrhl egyptský tábor do zmatku.
25. Zadrhl jejich vozům kola, aby je museli těžce táhnout. Tehdy Egypťané vykřikli: "Utečme před Izraelem! Hospodin za ně bojuje proti Egyptu!"
26. Hospodin Mojžíšovi řekl: "Napřáhni ruku nad moře, ať se vody vrátí zpět - na Egypťany, na jejich vozy i jejich jezdce."
27. Mojžíš tedy napřáhl ruku nad moře. Když nastalo ráno, moře se vrátilo na původní místo a Egypťané utíkali proti němu. Tak Hospodin vmetl Egypťany doprostřed moře.
28. Jak se vody vracely, pohřbily vozy i jezdce, celé faraonovo vojsko, jež vešlo za Izraelity do moře. Nezůstal z nich ani jeden.
29. Synové Izraele však prošli skrz moře suchou nohou a vody jim byly stěnou po pravici i levici.
30. Toho dne Hospodin zachránil Izrael z ruky Egypťanů; Izrael pak viděl egyptské mrtvé na břehu moře.
31. Izrael viděl velikou moc, kterou Hospodin prokázal na Egypťanech, a tak se lid bál Hospodina a uvěřil Hospodinu i jeho služebníku Mojžíšovi.
| 
