Ozeáš, Chapter 6

1. "Pojďme se vrátit k Hospodinu! On nás ranil a on uzdraví, udeřil a také ošetří.    2. Po dvou dnech nám život navrátí, třetího dne nás znovu postaví, abychom před ním mohli žít,    3. abychom Hospodina znali a znát ho chtěli stále víc. On se objeví tak jistě jako svítání, přijde k nám jako průtrž na podzim, jak jarní déšť, jenž zemi zavlaží."    4. Co mám s tebou, Efraime, dělat? Co s tebou, Judo, udělat? Vaše láska je jako ranní mlha, jak rosa, jež zrána vyprchá!    5. Proto jsem vás otesával skrze proroky, ubíjel jsem vás svými výroky, aby mé úsudky jak světlo zářily.    6. Chci totiž lásku, nikoli oběti, poznání Boha spíš než zápaly.    7. Oni však jako Adam smlouvu zrušili, ach, jak mi byli nevěrní!    8. Gileád je město lidí zločinných, plné krvavých šlépějí.    9. Jako loupežníci číhající na lidi, takto se tlupy kněží spolčují, aby na cestě do Šechemu vraždili, aby provozovali zvrhlosti!    10. V domě Izraele vidím hroznou věc: Efraim se tam zabývá smilstvem, poskvrňuje se Izrael.    11. Ale i tebe, Judo, čeká žeň. Kdykoli úděl svého lidu obrátím,