1. Cidkiáš se stal králem v jednadvaceti letech a kraloval v Jeruzalémě 11 let. Jeho matka se jmenovala Chamutal, dcera Jeremiáše z Libny.
2. Páchal, co je v Hospodinových očích zlé, přesně jako to dělal Joakim.
3. Hospodin se proto na Jeruzalém a Judu tak rozhněval, že je nakonec vyhnal ze své blízkosti. Cidkiáš se vzbouřil proti babylonskému králi.
4. Desátého dne desátého měsíce v devátém roce Cidkiášovy vlády proto k Jeruzalému přitáhl babylonský král Nabukadnezar s celým svým vojskem. Utábořili se před městem a začali kolem něj stavět obléhací val.
5. Město zůstalo obleženo až do jedenáctého roku vlády krále Cidkiáše.
6. Devátého dne čtvrtého měsíce ve městě vládl takový hlad, že lidé neměli co jíst.
7. Tehdy byla městská hradba prolomena a všichni vojáci v noci utekli. Dostali se z města brankou mezi zdmi u královské zahrady, ačkoli Babyloňané drželi město v obležení. Prchali k pláni Arava,
8. ale babylonské vojsko krále pronásledovalo. Když pak Cidkiáše na jerišské pláni dostihli, všichni jeho vojáci se mu rozutekli.
9. Král byl zajat a odveden k babylonskému králi do Ribly v chamátské zemi. Tam byl nad ním vynesen rozsudek:
10. Babylonský král v Rible před Cidkiášovýma očima popravil jeho syny; popravil také všechny judské velmože.
11. Cidkiášovi pak babylonský král vyloupl oči, spoutal ho bronzovými řetězy a odvlekl ho do Babylonu, kde ho pak věznil až do dne jeho smrti.
12. Desátého dne pátého měsíce v devatenáctém roce vlády babylonského krále Nabukadnezara přitáhl do Jeruzaléma osobní zmocněnec babylonského krále, velitel gardistů Nebuzardan.
13. Vypálil Hospodinův chrám i královský palác; vypálil v Jeruzalémě všechny paláce i všechny velké domy.
14. Všichni babylonští vojáci, kteří přišli s velitelem gardistů, pak rozbořili hradby okolo celého Jeruzaléma.
15. Velitel gardistů Nebuzaradan odvlekl část chudiny, zbytek těch, kdo zůstali ve městě, i ty, kdo přeběhli k babylonskému králi, a také zbytek řemeslníků.
16. Zbytek chudiny tam velitel gardistů Nebuzardan zanechal, aby obdělávali vinice a pole.
17. Bronzové sloupy Hospodinova chrámu, stojany i bronzové Moře, které bylo v Hospodinově chrámu, rozbili Babyloňané na kusy a všechen bronz z nich odvezli do Babylonu.
18. Vzali s sebou i hrnce, lopaty, kratiknoty, obětní mísy, pohárky a všechno bronzové bohoslužebné náčiní.
19. Velitel gardistů pobral misky, pánvice, mísy, kotle, svícny, pohárky i číše na úlitby - vše, co bylo z ryzího zlata a stříbra.
20. Dva sloupy, jedno Moře, pod ním dvanáct bronzových býků a stojany, které pro Hospodinův chrám zhotovil král Šalomoun - bronz ze všech těch věcí se ani nedal zvážit.
21. Každý sloup byl vysoký 18 loktů a po obvodu měřil 12 loktů; byl dutý a stěny měl na 4 prsty silné;
22. na sloupu byla bronzová hlavice vysoká 5 loktů s mřížováním a granátovými jablky kolem dokola, to vše z bronzu. Právě takový byl i druhý sloup, včetně granátových jablek.
23. Těch bylo po stranách devadesát šest a po celém obvodu bylo na mřížoví vždy sto granátových jablek.
24. Velitel gardistů zajal také velekněze Serajáše, jeho zástupce kněze Cefaniáše a tři strážce prahu.
25. Ve městě zajal komořího, který velel vojákům, a sedm členů královské rady. Dále ve městě našli písaře, který velel při odvodech mužstva, a šedesát prostých lidí, kteří se nacházeli ve městě.
26. Velitel gardistů Nebuzardan je zajal a odvedl do Ribly k babylonskému králi.
27. Ten je tam v Rible v chamátské zemi nechal popravit. Takto byl Juda vyhnán ze své vlasti.
28. Toto je množství lidu, které Nabukadnezar odvlekl do vyhnanství: V sedmém roce své vlády 3 023 Židů.
29. V osmnáctém roce své vlády 832 obyvatel Jeruzaléma.
30. Ve třiadvacátém roce Nabukadnezarovy vlády pak velitel gardistů Nebuzardan odvlekl 745 Židů. Celkem to bylo 4 600 osob.
31. V sedmatřicátém roce vyhnanství judského krále Joakina nastoupil na babylonský trůn král Avel-marduk. Ten ještě téhož roku, pětadvacátého dne dvanáctého měsíce, omilostnil judského krále Joakina a propustil ho z vězení.
32. Jednal s ním laskavě a udělil mu čestné křeslo, vyšší, než měli ostatní králové, kteří byli u něj v Babylonu.
33. Směl odložit vězeňský oděv a po všechny dny svého života směl vždy jíst u králova stolu.
34. Vše, co potřeboval, dostával od babylonského krále pravidelně den co den po všechny dny svého života, dokud nezemřel.
| 
