1. Lepší je suchý kus chleba v klidu než dům plný masa a sváru.
2. Chytrý sluha bude pánem nezdárného syna, s jeho bratry se o dědictví podělí.
3. Na stříbro je tyglík a na zlato pec, lidské srdce však zkoumá Hospodin.
4. Zlý člověk dá na ničemné řeči, lhář poslouchá zlé jazyky.
5. Kdo zesměšňuje chudáka, uráží jeho Tvůrce; škodolibý člověk trestu neujde.
6. Korunou starců jsou jejich vnuci, ozdobou synů otcové.
7. Hlupáku nesluší vznešená slova, tím méně urozeným lživá řeč.
8. Úplatek působí jako zaříkadlo: úplatkáři se daří, kam se obrátí.
9. Kdo stojí o lásku, přikrývá všechny viny, ten, kdo je připomíná, rozeštve přátele.
10. Na rozumného více zapůsobí výtka, než kdyby tupci stokrát nařezal.
11. Na nic než na vzpouru zlosyn nemyslí, bude však navštíven poslem ukrutným.
12. Raději narazit na zuřivou medvědici nežli na hlupáka s jeho tupostí.
13. Kdo odplacuje zlem za dobro, jeho dům už nikdy neopustí zlo.
14. Začátek hádky je protržení hráze - raději přestaň, než spor propukne!
15. Omlouvat ničemu i odsoudit poctivého - obojí se Hospodinu hnusí nastejno.
16. K čemu jsou peníze v rukou tupce? Když nemá rozum, moudrost nekoupí!
17. Přítel miluje za všech okolností, bratr se rodí pro chvíle trápení.
18. Přišel o rozum, kdo rukou upíše se, kdo za bližního složí záruku.
19. Kdo se rád hádá, ten rád hřeší, kdo si otvírá ústa, říká si o potíž.
20. Kdo má falešné srdce, nenajde štěstí, kdo má křivý jazyk, špatně dopadne.
21. Kdo zplodil tupce, má důvod k žalu, hlupákův otec radost nepozná.
22. Radostné srdce - nejlepší lék, ztrápený duch je kostižer.
23. Darebák přijímá tajné dary, aby cesty práva podvrátil.
24. Rozumný má moudrost přímo před sebou, oči hlupáka ji v celém světě nenajdou.
25. K mrzutosti je otci tupý syn, svou matku naplňuje hořkostí.
26. Pokutovat nevinného jistě není dobré, natož bít urozené, když jednají poctivě.
27. Kdo získal poznání, ten šetří slova, rozumný člověk se umí ovládat.
28. I hlupák, mlčí-li, za moudrého je brán, rozumně vypadají ústa zavřená.
| 
