1. Lepší chudý poctivec než prolhaný pitomec.
2. Nadšení bez poznání nestačí, zbrklý se dopouští mnoha chyb.
3. Člověk padá pro vlastní hloupost, v srdci má ale na Hospodina zlost.
4. Boháč má přátel habaděj, chuďas je opuštěn bez přátel.
5. Křivopřísežník trestu neujde, neunikne, kdo šíří lež.
6. Štědrého člověka si mnozí předcházejí, s tím, kdo rozdává, se každý přátelí.
7. Chuďase nesnáší ani jeho bratři - tím spíše se mu vyhnou přátelé! Snaží se najít slova, ale zbytečně.
8. Kdo se má rád, snaží se získat rozum, kdo rozvahy se drží, štěstí dosáhne.
9. Křivopřísežník neujde trestu, kdo šíří klam, ten zahyne.
10. Tupci nesluší žádný přepych, tím méně otroku vláda nad pány.
11. Prozíravost brání člověku se hněvat, promíjet vinu je jeho ozdoba.
12. Králova zlost - to je lví řev, jeho přízeň - rosa na trávě.
13. Tupý syn je neštěstím svého otce, hašteřivá žena pak crčení bez konce!
14. Dům a majetek bývá po rodičích, rozumnou ženu však dává Hospodin.
15. Lenost ukolébá člověka k spánku; kdo je váhavý, zůstane o hladu.
16. Kdo dbá na přikázání, dbá na vlastní duši; komu je lhostejné, jak žije, zahyne.
17. Kdo pomáhá chudým, půjčuje Hospodinu; on sám mu jeho dobrodiní odplatí.
18. Napravuj syna, dokud máš naději, jeho smrt nechtěj dopustit.
19. Vztekloun zasluhuje potrestání; ušetříš-li ho, zkazíš ho ještě víc.
20. Poslechni radu, přijmi poučení, abys byl příště moudřejší.
21. Člověk má v srdci mnohé plány, stane se ale, co chce Hospodin.
22. Po člověku se žádá, aby byl laskavý; lépe je být chudák nežli podvodník.
23. Úcta k Hospodinu přináší život; v sytosti a klidu pak člověk může spát.
24. Lenoch k talíři natáhne ruku, k ústům ji už ale nezvedne.
25. Nabij drzounovi, a prosťáček zmoudří, pokárej rozumného, a dojde poznání.
26. Napadá otce, vyhání matku syn hanebný a nestoudný.
27. Přestaň, synu, naslouchat poučení, a zabloudíš od slov poznání.
28. Ničemný svědek se vysmívá právu, ústa darebáků hltají hanebnost.
29. Na drzouny čekají soudy, na hřbety tupců rány.
| 
